Štědrý den-crazy day

Štědrý večer je podivuhodný den: křesťané slaví narození údajného židovského krále, který je štědře obdaruje, ač vlastně ještě není na světě, protože se narodí až následujícího dne, tedy 25 prosince. A co ten den dělají židé?

Podle kanadského dokumentárního filmu Sen o židovských vánocích je většina židů-tedy alespoň  amerických židů, ten večer v čínské restauraci.  To proto, že křesťané právě slaví narození jejich-tedy židovského krále -a tudíž nepracují, takže  většina restaurací je zavřena a otevřené jsou ty čínské. Mimochodem Puritáni zvyk nepracovat na vánoce velmi odsuzovali.

Hodně koled, které křesťané o vánocích zpívají, složili také židé. Například Irving Berling, který si po příjezdu do Ameriky  změnil jméno,( prý dokonce na vánoce zemřel jeho syn,) přesto právě on je autorem nejslavnější vánoční písně Já sním o vánocích bílých...Ježíše-tedy židovského krále a křesťanský rozměr vánoc ale zcela odstranil a nahradil jen zimními radovánkami. Další slavná koleda židovského autora jsou třeba Stříbrné zvonky.Proč právě židovští autoři složili tolik vánočních písní přestože sami vánoce neslaví?  Třeba Rudolfa-soba s červeným nosem vymyslel také žid v roce 1949 byl o něm dokonce natočen i film. Odpověď opět podle zmíněného kanadského dokumentu je jednoduchá- dobrý obchodník hned pochopí, že písnička o vánocích bude mít v křesťanském světě větší  úspěch-a tudíž prodej a finanční výnos, než jakákoliv jiná písnička. Přinejmenším má zaručeno, že se bude rok co rok opakovat a stane se z ní evergreen. Pokud vám to zní příliš cynicky-mně osobně ano  ale jak jsem koupila tak prodávám-tak je to doslovně řečeno v tom dokumentu.

Ale zpět k tématu-takže 24.prosince slavíme narození židovského krále, který nám nosí dárky, prestože vlastně ještě není na světě, jelikož  se narodí až den poté. Mimochodem právě 25.prosince, tedy ve stejný  den se narodil také Mithra (jaká to náhoda) a mithraismus byl po určitou dobu ve starověkém Římě velmi oblíben. Dnes se o tom ví málo, protože poté co křesťanství získalo navrch, byla většina svatyní, kde byl Mithra uctíván, zcela zničeny. Ale i dnes je možné v Římě některé navštívit, což mohu osobně potvrdit, ale o tom snad jindy v samostatném blogu.

Podobu českého Ježíška si odvozujeme od Pražského Jezulátka, které z vosku vymodeloval mnich někde ve Španělsku a do Prahy přinesla španělská šlechtična, stavíme betlémy, které ve třináctém století vymyslel pro změnu  italský mnich František z Assisi   zdobíme stromečky jsme zas převzali od Němců, a první se u nás začaly objevovat až v devatenáctém století (mimochodem i stromeček církev původně odsuzovala jako pohanský zvyk), smažený kapr jako štědrovečerní večeře se ujal až v padesátých letech století dvacátého,a patří mezi nejmladší štědrovečerní tradice, bramborový salát, který k němu servírujeme, pochází velmi pravděpodobně z Ruska, ale ti ho převzali od Němců.

Přestože ve většině zemí se dárky rozbalují až 25. prosince, my Češi musíme mít opět něco extra a rozbalujeme už večer. Jak malé nedočkavé děti----ačkoliv třeba židovský šabat také začíná už večer v pátek. Nejsme my Češi nakonec judaismem víc ovlivněni než si umíme připustit?

Nejméně logické je pak to předvánoční pucování oken a gruntování-copak se Ježíšek nenarodil v chlévě? Dřív se prý právě proto dávalo pod stůl trochu slámy Takže pokud  návrat k tradicím, tak zakázat vánoční úklid  a i toho obalovaného kapra, protože  ten se masově ujal době bolševika-předtím se jedl na černo se švestkovo-perníkovou omáčkou. Poprvé smaženého kapra najdeme v knize Magdalény Rettigové, ale tehdy byl spíš pro bohaté rodiny, ačkoliv v biblický dobách byl naopak symbolem chudoby, protože to byla nejlevnější ryba. To ovšem v mnoha zemích platí i dnes a mnozí lidé ho nahrazuji třeba lososem.

Prostě stará česká klasika o níž se domníváme, že tím dodržujeme dávnou tradici předků, je vlastně taková podivná globalizační směska a kdyby se díky stroji času mezi námi  objevil nějaký praprapředek. tak by se asi moc divil jak podivně a cizácky slavíme vánoce dnes.

Ale abychom si rozuměli, bez stromečku cukroví, betlému a smaženého kapra, si vánoce představit ani neumím.- mimochodem i ten stromeček církev původně zakazovala jako pohanský zvyk, stejně jako uctívání vody a ohně a jiné zvyky, které dnes už mylně považujeme za křesťanskou tradici

zdroj - zmíněný kanadský televizní dokument Sen o židovských vánocích byl odvysílán 21.12. na Ct art

více o mitraismu najdete na wikpedii a zbytek zas v knize Evy Tinkové České svátky a tradice