K ranní kávě: Z reality do reality

Odjakživa jsem nechápala televizní maniaky. “Jsou přece jiné hodnoty, než vysedávat hodiny denně u „přiblblých“ seriálů.“ Jo, jo, to jsem říkala...

zdroj ČT

Někdo si pro zlepšení nálady dá skleničku něčeho ostřejšího, jiný "páva" marihuany, já k životu potřebuji pohlazení. V podobě dobra, spravedlnosti, lásky, úcty ke stáří... Snad je to věkem, snad dobou, moje útěky z reality jsou čím dál častější.

Právě jsem v americkém Hartfordu, v domě, do kterého se po rozvodu přistěhovala k ovdovělé matce dcera Amy, se svoji šestiletou dcerkou Lauren.

Matka Maxine je sociální pracovnice, její dcera soudkyně pro nezletile. Společný zájem a snaha ochraňovat slabé je spojuje, leč nebrání tomu, aby si dámy několikrát denně s láskou „nevjely do vlasů“. A protože se říká, že slunce by nemělo zapadnout nad hněvem, obě se toho zodpovědně drží.

Díl, ve kterém matce dochází peníze na ufinancování výdajů s domem a rozhodne se zbytek úspor vsadit na burzu, dopadne špatně. A tak musí s pravdou ven. Oznámí dětem, že se rozhodla dům prodat.

“Mami ty chceš prodat náš rodný dům!", sesypou se na ni, všechny tři děti.

„No a co“ řekne ona. „Jste přece všichni dospělí. Máte svoje rodiny, bydlení a Amy vydělává dost, aby si mohla svoje opatřit. A mně bude v bytě bezstarostněji.

A problém je na světě. Matka vyvěsí na důlm ceduli „Na prodej“ a uražená Amy se stěhuje do pronajatého bytu. Denně se však jezdí dívat na dům, ve které prožila dětství, kde se celá rodina scházela, kde se se svými sourozenci hádali a zase usmiřovali, tam, kde mají všichni svoje kořeny.

Nastal den, kdy paní z realitky matce oznámila, že sehnala kupce a že druhý den příjde vyřídit náležitosti.

„Co ty tady děláš?“ zeptala se matka Amy, když ji uviděla s paní s realitky.. Bylo ji nepříjemné, že dcera bude přítomna vyřizování prodeje domu.

„Víš maminko“ řekla dcera a hezky se na matku usmála. „Doposud jsem bydlela já u tebe, teď budeš naoplátku bydlet ty u mne. Zrušila jsem životní pojistku, a tak...“

Dál je zbytečné pokračovat. Snad jen to, že největší radost ze všech měla malá Lauren. Zase bude mít babičku s maminkou pohromadě a dům ve které se bude zase scházet celá rodina. Hádat se, usmiřovat, odpouštět...

No řekněte, není to přenádherný útěk z reality? A to si představte, že seriál  "Soudkyně Amy", je napsaný podle skutečných událostí.

Hezký den všem. L.Č.