Jak je to vlastně s tou demokracii?

Místo článku "Mladí nevstupujte do politiky" který převaluji v počítači už druhý den, jsem se  po přečtení diskuse pod článkem "Bárto dneční noviny raději nečti"  rozhodla zveřejnit něco klidnějšího z hlasu lidu:

Pět na stole v českých, byla přece jen šifra, zasmál se Doležal. A tak sedět šel Lžíčař...foto:google

"V roce 1787 Alexander Tyler, skotský profesor historie na „University of Edinburgh“, řekl na adresu athénské republiky, zaniklé před 2000 lety, toto:

Demokracie je vždycky dočasná a nemůže trvale existovat jako forma vlády. Existuje jen do doby, než voliči zjistí, že mohou sami sobě "navolit" velkorysé dary z veřejných prostředků. Od toho okamžiku většina vždy volí ty kandidáty, kteří jim slíbí co největší podíl na veřejných prostředcích, což má za následek, že každá demokracie nakonec zajde na zhroucení financí, po němž vždy následuje diktatura.

Průměrná doba trvání největších civilizací lidstva od počátků historie je kolem dvou set let. Během těch dvou set let národy vždy procházejí následujícími obdobími:

1. od nesvobody k víře 2. od víry k odvaze 3. od odvahy ke svobodě 4. od svobody k blahobytu 5. od blahobytu k uspokojení 6. od uspokojení k apatii 7. od apatie k závislosti 8. od závislosti k nesvobodě

Schéma: Despotismus -> víra v lepší -> kuráž ke změně -> demokracie -> svoboda -> bohatství -> sobectví -> pýcha -> deprese -> beznaděj -> závislost -> kolaps.

A to vše se vždy opakovalo znovu a znovu..."

A pro zasmání diskuter přidává vtípek:

"Táto, co jsou to volby do parlamentu?"

"Pojď, já ti to ukážu na příkladu." Na zahradě přistoupí ke keři plnému vrabců a zatleská. Frr, všichni vrabci uletí, ale za chvíli jsou zpátky.

"Táto, vždyť jsou zase zpátky."

"To ano synku, ale každý sedí na jiné větvi."

Proč naše děti nechtěji do politiky? Proč hledají zaměstnání raděju v cizině?

Stoji za zamyšlení...