V souhvězdích je ukrytá prastará záhada

Souhvězdí jsou vlastně náhodná seskupení hvězd, které vidíme na obloze. Při troše fantazie si lze pod nimi představit cokoliv. Jak je ale, možné to, že mnohé  prastaré civilizace vnímaly tyto obrazce z hvězd velice obdobně?

Na tuto záhadu narážím po celou dobu, co se zajímám o vesmír a o věci s tím související. Napadlo mne to například při četbě knihy „Naše souhvězdí“ od Josipa Kleczeka nebo také při slavnostním zahájení zimních olympijských her ve Vancouveru, kdy bylo součástí zahajovacího programu i umělecké  představení zdejších indiánských kultur, a to včetně toho, jak vnímaly souhvězdí noční oblohy. A samozřejmě i při dalších příležitostech. Souhvězdí nejsou naším moderním vynálezem. Obdobně tak vnímaly oblohu i naši dávní pra předkové. Jak je však možné, že mnohé civilizace, které se vyskytovaly třeba na opačné straně zeměkoule, a  tak se ani nemohly pořádně znát, a přesto tyto hvězdné obrazce vnímali ve své mytologii velice podobně? Zde přináším výpis těch souhvězdí (v tuto chvíli jsem jich objevil deset), v nichž je podobnost v mytologii alespoň ve třech různých kulturních lokalitách.

V e l k á   M e d v ě d i c e

Typickým příkladem je souhvězdí Velké Medvědice.  V historii naší planety snad nenajdete kulturu, která by toto souhvězdí vnímala jinak než jako medvěda nebo medvědici. A tak si pojďme udělat malou procházku světem, co o tomto souhvězdí tyto dávné civilizace říkaly. Podle Řeků to byla princezna Kallistó, kterou rozhněvaná bohyně Héra proměnila v medvěda, aby se tak v této podobě toulala po lesích. Pro indiáni s kmene Irokézů zas tři hvězdy Alioth, Mizar a Benetash představovaly tři lovce stíhající medvědici. Náhoda? Podobu medvěda v tomto souhvězdí viděli i Sumerové, Babyloňané, Asyřané, Peršané, Féničané i národy v severní Asii.

P a n n a

Dalším příkladem je souhvězdí Panny. Jak je možné, že v tomto shluku hvězd vidívaly dávné národy ponejvíce zobrazení nějaké božské bytosti ženského pohlaví? Tak tomu bylo u Řeků, kde to byla Diova dcera Astraia, v Mezopotamii to byla bohyně Istar, opět dcera nebes a královna hvězd. V Egyptě zas bohyně Isis, což byla matka boha Slunce Hora. Zpodobňována byla také s pannou Marií, matkou Ježíše Krista.

H o n á k   ( P a s t ý ř )

Mytologie tohoto souhvězdí nás přivádí ke zjištění, že toto seskupení hvězd připomíná dávným civilizacím významnou postavu spojenou se zemědělstvím. Tak je tomu v řecké mytologii, kde se jednalo o chudého pastýře, který přenesl tíhu své práce na voly zapřažené do pluhu, a tak ho Zeus odměnil tím, že ho zobrazil na oblohu. Je jen náhoda, že staří Čechové v tomto souhvězdí spatřovali Přemysla Oráče? Pro Sumery to byl Enlil, mezi jehož patronátem bylo i zemědělství.

O r e l

Podle řecké mytologie je toto souhvězdí spojováno s Diem, který v přestrojení za orla odnesl na Olymp trojského chlapce Ganyméda. Podle babylonské mytologie jde o mrtvého muže v orlích pařátech. A v Indii ho přirovnávali k bohu Garudovi, což byl napůl orel a na půl člověk.

V á h y

S opravdu velkou dávkou fantazie je prý v tomto seskupení hvězd možné spatřit tento prastarý nástroj. A přeci ho v něm viděli jak Řekové a Římani, tak Indové, Číňané i Egypťané.

V o d n á ř

Dalším souhvězdím, ve kterém lze nalézt spojnice skrz prastaré civilizace je Vodnář. V řecké mytologii představoval opět boha Dia, který tentokrát lije proudy vodu na Zemi, aby v ní utonuli lidé zkažení špatnými věcmi. Aztékové v něm zas viděli Quetzalcoatla, boha který připlul z východních moří. Povodeň na Nilu by měl způsobovat i v Egyptě. V Babylonii zas představuje boha Ea neboli Enkiho, který je opět líčen jako postava s přetékající vázou.

O r i o n

Velice bych se nad existencí této záhady zamyslel, kdyby její součástí nemělo být jasné seskupení hvězd, kterému my říkáme „Orion“. To opět podle staré báje o statném lovci a synu Poseidonovým. Že by i jiné dávné kultury přisuzovaly tomuto souhvězdí s jasnými hvězdami nahoře (Betelgeuze a Bellatrix) a dole (Saiph a Rigel) a třemi hvězdami uprostřed (tzv. „pás Orionu“ z hvězd Alnitak, Alnilam a Mintaka) nějaké takovéto obdobné ekvivalence? Tak například lovce představuje i v ugrofinských mytologiích, A indiáni v severozápadním Mexiku v něm vidí zastřeleného lovce Hapa.

B ý k

Spojování tohoto seskupení hvězd s býkem je velice staré a též rozšířené po celém světě. Jeho zobrazení lze nalézt už v jeskynních malbách v Lascaux (Francie), kde jsou mimo jiné spodobněny i Plejády. Nebeského býka představoval i v Babylonii a též v Egyptě. Podle řecké mytologie jde opět o Dia, který chtěl oklamat Europu, dceru fénického krále a proměnil se tak ve sněhobílého býčka. A nesmíme zapomenout i na Chaldejce. A dokonce v naší rodné kotlině na Kelty, kde byl býk důležitým předmětem uctívání mezi druidy, a to v době, kdy Slunce procházelo právě tímto souhvězdím.

M a l ý   P e s

Je zajímavé, kolik dávných civilizací zpodobňuje ze psem dvojici jasnějších hvězd Prokyon a Gomeisu ve společnosti několika dalších málo jasných objektů. Podle řecké mytologie se jedná o psa ze smečky prince Aktaióna či jiná verse zase mluví o smečce Oriónově. Podle Egypťanů šlo o boha ze psí hlavou Anubise. A Arabové s Římany v něm viděli štěňátko. Opět náhoda?

E r i d a n u s

Toto dlouhé souhvězdí táhnoucí se od Orionu hluboko na jižní oblohu je zas celou řadou dávných kultur připodobňováno k nejrůznějším řekám. Eridanus je řeka, ve které utonul Faethón, když si vypůjčil sluneční vůz svého otce hélia. Egypťané v souhvězdí viděli obraz řeky Nilu a Indové zas Gangu.  

Jak si vysvětlit takovéto mytologické obdobnosti, které doprovázejí naše nejstarší kultury na nejrůznějších místech zeměkoule od Ameriky přes Afriku, Evropu, Přední Asii, Indii až třeba někam do oblasti dnešní Číny? Buď tak, že mezikulturní styky v dávných dobách byly na daleko vyšší úrovni, než si dnes umíme přiznat, a nebo se jedná o společnou paměť něčeho, co zde mohlo existovat v dobách ještě dřívějších. V každém případě mi to připomíná obdobné jevy jako například ta skutečnost, že hodně nejrůznějších národů si ve svých legendách zachovalo vyprávění o obrovské potopě, jež měla v dávných dobách nastat. (Viz můj článek Mají pověsti o potopách reálný základ?). Já se však domnívám, že i v případě podobného vnímání našich souhvězdích se jedná o projev téže věci.

 

Zdroje:

Kleczek J.: Naše souhvězdí, Albatros, Praha, 1986

Česká i anglická wikipedie

Kresby souhvězdí: Libor Čermák

 

Související články v rubrice archeoastronautika