Svět potřebuje zažít pořádný šok!

Je rok 2012. Svět se ještě nevzpamatoval z jedné krize a už začíná upadat do další. A není to jen krize ekonomická. Skoro až se chce říci: „Něco je shnilého ve státě pozemském.“

Pořád ještě chcete být ve vesmíru sami? Já už ne!

Ať už je to ona již zmíněná ekonomická situace nebo životní prostředí, morální hodnoty, ale i vztahy mezi lidmi. Nejmarkantněji to je to vidět buď na národnostní problematice nebo na vzájemných vztazích mezi tzv. „horní“, „střední“ a „nižší vrstvou“. Jako kdyby si lidé vůbec neuvědomovali, že všichni jsme jen a pouze členy jednoho pro nás společného živočišného druhu, jenž se nazývá„homo sapiens“. Vše dohromady to má za důsledek úpadek společnosti, jenž se nejvíc promítá právě do morální a do ekonomické roviny. Výsledkem je propletenec nazývaný „krize“. My ji pak nejcitelněji vnímáme právě na poli ekonomickém. Díky tomu všemu většina lidí ztrácí naděje, což řešení oné krize nahání jen do slepých uliček.

Ekonomové pak přicházejí s nejrůznějšími teoriemi, jak to celé řešit. Ať už to jsou tzv. „škrty“, či „braní bohatým“ nebo „ožebračování chudých“. Ale jak se zdá, zatím žádná z nabízených variant se nejeví jako ten správný lék. To mne přivádí k myšlence, že celý problém je daleko hlubší, než jen na rovině ekonomické. Dokonce se domnívám, že i ty masivní demonstrace proti poměrům a revoluční kvasy, které v současné době probíhají po celém světě (arabském, evropském, americkém , ruském a i jinde), a to i kdyby byly úspěšné, je to pořád jen slabý lék. Dle mého názoru je především třeba zásadním způsobem změnit myšlení lidí, a to rovnou na celé planetě. A to nejlépe tak, aby tato změna myšlení ovlivnila i vnímání samotného postavení člověka v univerzu jako takového.

Staré myšlení se přežívá a je třeba, aby ho doplnil nějaký nový svěží vítr, či lépe řečeno vichřice. Ne li dokonce orkán. Já osobně bych jeden nápad měl. Možná, že mnozí se mému nápadu zasmějí, až si ho přečtou, ale já si i tak myslím, že něco takového, pokud by se to náhodou povedlo, by bylo tím na současné problémy nejlepším lékem. A o co převratného by se tedy jednalo? Například o toto:

V souvislosti s touto změnou myšlení, se mi stále vkrádá na mysl výrok amerického prezidenta Ronalda Reagana, který pronesl při svém projevu na půdě OSN v roce 1987. Zní: „Příležitostně se ptám, jak rychle by zmizely naše celosvětové rozdíly, kdybychom stáli proti mimozemské hrozbě.“

A přímo v souvislosti ze současnou ekonomickou krizí se mi tam také vkrádá ještě něco podobného, a to názor současného amerického ekonoma a nositele Nobelovy ceny  Paula Krugmana, jenž nedávno přišel s teorií „falešného útoku mimozemšťanů“. Cituji z článku „Jak zachránit svět před ekonomickou krizí? Nositel Nobelovy ceny zná návod. Vymyslíme útok z vesmíru!“ z Reflexu:

"Kdybychom zjistili, že vetřelci z vesmíru plánují útok na Zemi, a museli jsme vyvinout masivní úsilí jako protiakci na hrozbu z vesmíru, logicky bychom odsunuli na druhé místo problémy jako inflace či státní schodek. Pak by tato krize byla za 18 měsíců pryč. A kdybychom pak zjistili: ´Jejda, vždyť my asi udělali chybu!´, tak bychom na tom byli ještě líp. Existuje epizoda ze seriálu Twilight Zone, ve které vědci předstírají hrozbu z kosmu, aby dosáhli světového míru. Tentokrát tuto hrozbu potřebujeme proto, aby ekonomika dostala finanční stimul."

Tolik Paul Krugman, nositel Nobelovy ceny za ekonomiku. Jsou to jistě zajímavé myšlenky. A to nikoliv z úst nějakých šarlatánů, ale v podání dvou vysoce uznávaných lidí. Ale se já osobně domnívám, že v souvislosti s tímto vůbec není třeba žádného „falešného útoku mimozemšťanů“. Vycházím z názoru nejrůznějších vědců, zvaných kulturních antropologů, že zásadní změnu v myšlení lidí by totiž mohlo vyvolat i jen pouhé „oficiální“ setkání s mimozemskou inteligencí. Žádného nepřátelského útoku ze strany někoho z vesmíru by přitom nemuselo bát ani třeba. On totiž i sebepřátelštější kontakt by mohl vyvolat v naší pozemské civilizaci tzv. „kulturní šok“. To je fenomén, kterého se spousta lidí včetně politiků obává. Popravdě řečeno, nikdo vám v tuto chvíli neřekne, co by se opravdu stalo. Jsou to vše jen teorie, jak by to na lidstvo zapůsobilo.  Zda z kontaktu s vyspělejší společností lidstvo ovládne panika, zda se zde zhroutí naše politické, náboženské a ekonomické systémy či zda nás ovládne krize autorit, strach a chaos. Existuje i opačná možnost, a to taková, že díky onomu kontaktu zažijeme nebývalý rozvoj, a to jak vědeckotechnologický, tak duchovní. A dle mého názoru by mohla přijít kombinace toho obojího, o čem jsem se v tomto odstavci zmínil. Nejdřív by se dostavil chaos způsobený kulturním šokem, jenž by pak ale vzápětí vystřídal onen překotný rozvoj.

Jedno je však jisté. Pokud skutečně ve vesmíru někde existují nějaké jiné civilizace a lidstvo má na ně někdy nějakým způsobem přijít, tak se jednou zkrátka této situaci nevyhneme. A to ať se toho bojíme nebo ne. Bude se tak vlastně jednat o „druhou koperníkovskou revoluci“. Ta by se tentokrát týkala nejen pouhého postavení naší planety ve vesmíru, ale především postavení samotného člověka v něm. Člověka jako inteligentní bytosti vůči jiným inteligentním bytostem. Tedy nás samotných. A jsem přesvědčen, že postavení člověka mezi inteligentními bytostmi je naprosto obdobné, právě jako postavení planety Země vůči jiným planetám ve vesmíru. Dříve či později se tento názor stejně ukáže jako správný, neboť opak si dnes dokáží představit jen skalní antropocentristi a osamocenionisti, k nimž se z principu hlásit nehodlám. Slovem „osamocenionizmus“, označuji víru v tzv. „osamocenost či vzácnost života ve vesmíru“, která však není na vědecké bázi ničím podložena. A navíc je  vzhledem rozměru vesmíru, počtu hvězd a novým vědeckým objevům krajně nepravděpodobná.  A až se prokáže, že ve vesmíru skutečně nejsme sami, tak by příslušníci naší civilizace mohli konečně i pochopit, že naše vzájemné spory, odlišnosti a vše to, co nás rozdělují, jsou s porovnáním s fantastickým vesmírem a tím, co vše se tam nalézá, jen žabomyší až směšně nepatrné. A nakonec by to bylo jistě pro celou naší civilizaci velké povzbuzení. Nové cíle, ideály, nová technologická a duchovní revoluce a s ní nová lepší budoucnost.

Jak by k tomuto kontaktu mohlo dojít? V současné době máme několik možností. Buď se díky projektu SETI a jemu podobným nalezne nějaký inteligentní signál z vesmíru (Byl už zachycen signál mimozemské civilizace?). A nebo by se mohlo jednat o věci týkající se nejrůznějších utajovaných skutečností. Kdo ví, co všechno skrývají nejtajnější archivy vládních a armádních kruhů nejrůznějších velmocí například v souvislosti s jevem zvaný UFO? (viz například mé články typu Havárie UFO (UFO crashes)). Co by se asi stalo, kdyby nejen vše to, ale jen pouhý zlomek toho, o čem se tak mluví, bylo oficiálními kruhy prohlášeno za skutečné?

Ovšem kdy by k tomuto celoplanetárnímu prozření mělo dojít? O těchto situacích se diskutuje už řadu desetiletí, a to minimálně od roku 1938, kdy v USA došlo k nečekané davové panice díky odvysílání rozhlasové hry „Válka světů“.  Jenomže současný svět je na konfrontaci s něčím takovým daleko lépe připravený, než byl v roce 1938. A to především díky hollywoodským filmům věnujícím se problematice mimozemšťanů. Dále díky novým vědeckým a astronomickým objevům, jenž tuto možnost dělají stále pravděpodobnější (viz mé články z rubriky Vesmír a život v něm). A v neposlední řadě to jsou i nejrůznější záhady, se kterými se lidé setkávají snad po celém světě. Zkrátka a dobře, lidstvo je na toto zjištění rok od roku stále lépe připravenější.  A navíc dnes máme krizi, která svět zavedla do slepé uličky, a tak je třeba s tím vším něco radikálního udělat.

A tak se domnívám, že by se i tak jednalo o zásadní situaci, a to pravděpodobně daleko významnějšího rozsahu, než byl například konec 2. světové války nebo konec války studené. Teoreticky vzato by právě takováto situace mohla vyvolat onu tolik potřebnou změnu v myšlení lidí. Nesmíme však také zapomenout, že ony teorie kulturních antropologů o zhroucení politických, náboženských a ekonomických systémů vznikaly v době minulého století, hlavně v té druhé polovině. To se o žádné celosvětové ekonomické krizi (vyjma té z 30. let) ještě nevědělo.

A proto se domnívám, že zrovna na řešení všech těchto problémů dnešní doby by byl nejlepší právě kulturní šok následovaný tou „druhou koperníkovskou revoucí“! A dokonce si myslím, že by to byl zajímavý lék na problematiku válek a teroristických útoků, které vyprovokovávají nejrůznější náboženští fanatici. Pokud těm by se měl zhroutit systém jejich doktrín, tak by to jedině prospělo k dobré věci. A navíc bez válčení a zabíjení. Situace, jež by tím šokem nastala, by tak vyvolala přes prvotní chaos i jakýsi restart v myšlení celé naší civilizace a v konečném výsledku by ji namísto úpadku nakonec mohla tzv. „upgradeovat“ do jakého si vyššího „levelu“, což by pozvedlo celé lidstvo o veliký kus dál.

Máme rok 2012, rok, ke kterému mnozí vzhlížejí s obavami, ať už z důvodu recidivy ekonomické krize a nebo z důvodu konce mayského kalendáře. Současně s tím se však objevují i jiné názory, že by naopak mělo započít něco nového, možná celá nová epocha. Co kdyby tou novou epochou mělo být právě toto, co by odstartovala právě ona „druhá koperníkovská revoluce“?

A nebylo by pro celou naši pozemskou civilizaci celkově pozitivní, kdyby tou kýženou změnou pro lidstvo, bylo právě to, co jsem v tomto článku nastínil? No samozřejmě, že bylo! A vesmírnému osamění bychom už tak jednou a pro vždy dali sbohem. A proto se všichni snažme, aby celé lidstvo získávalo stále nové a nové informace o nových a dalších skutečnostech, které by ho mohlo posunout kupředu jak po technologické, tak po duchovní stránce. A jsem přesvědčen, že právě toto vše, o čem se zmiňuji, by tu kýženou změnu v myšlení lidí přinést mohlo a lidstvo by tak mohla čekat opravdu velká budoucnost.

Úspěšný rok 2012!

 

Související články:

Havárie UFO (UFO crashes)

Lidstvo jednou stejně dospěje ke Spojeným státům světovým

Bude rok 2012 rokem politických zvratů?

Vesmír a život v něm