Pod junáckou vlajkou

Výročí 17. listopadu, a tedy 30 let od revoluce bych chtěl připomenout něčím, co mělo přímo vliv na mne, jako tehdy na jedenáctiletoho chlapce. A to tím, že se tehdy obnovilo vydávání knížek spisovatele a skauta Jaroslava Foglara.

I když jsem například o Rychlých Šípech už něco zaslechl i dříve a po tomto chlapeckém klubu jsme si pojmenovali náš oddíl už na letním táboře v Buřanech v létě 1989, tak o spisovatelské práci Jaroslava Foglara jsem se naplno dozvěděl až v souvislosti se sametovou revolucí. Protože před ní se tento, a i další spisovatelé vlivem tehdejší cenzury prosazovali jen velmi obtížně. A shodou okolností v době sametové revoluce došlo i ke třetí obnově Junáka - českého skauta, kam jsem i já poté asi rok chodil a pak jsem se o cca 26 let později vrátil do Kmene dospělých. Proto bych chtěl dnešní článek věnovat Foglarově knížce "Pod junáckou vlajkou".

K této knížce jsem se dostal trochu zvláštním způsobem. Letos v létě jsem podnikl "Pěší výlet trampským Údolím stínů". Když jsem došel na vlakovou zastávku Petrov u Prahy (u Pikovic), narazil jsem tam na krámek, jehož součástí je i antikvariát. A tam jsem si všiml dvou foglarovek, které jsem tehdy ještě neměl. A to na "Devadesátka pokračuje" a "Když duben přichází". Druhou jmenovanou knížku jsem měl přečtenou za pár dní. A pak jsem o ní napsal na blog i článek "Foglarovku "Když duben přichází" by si měl přečíst každý". Jenomže knížka "Devadesátka pokračuje", je volným pokračováním knížky "Pod Junáckou vlajkou". Takže mi nezbývalo nic jiného, než si sehnat i tuto knížku a přečíst si ji nejdřív. Jenže poslední sedmé vydání vyšlo v roce 2005, a tak není divu, že jsem ji i ani v pražském Luxoru nesehnal. Proto jsem začal chodit po antikvariátech. A štěstí jsem měl v tom, který se nalézá asi jen 100 metrů od klubovny, kde se scházíme s naším oldskautským klubem. Měli tam sice jeden kus, a to za 100 Kč. Ale jaký? Druhé, 50 let staré vydání z roku 1969. Takže to byla hned několikeré štěstí a náhoda. Nemyslíte?

První vydání knížky vyšlo v roce 1940 v nakladatelství Kobes. Jenže krátce po svém vydání musela být kniha na příkaz gestapa stažena. A proto v roce 1945 došlo k jeho dotisku. Ke druhému vydání knížky došlo v nakladatelství Olympia v roce 1969. A jak už jsem se zmínil, jeden z těchto výtisku vlastním od letošního léta i já. Toto vydání ilustrovali Bohumil Konečný a Gustav Krum.  Třetí vydání je opět z nakladatelství Olympia, ale až z roku 1991, tedy až po sametové revoluci. V tomto nakladatelstvím pak vyšly v letech 1995, 97, 99 a 2005 další čtyři vydání této knížky. A nyní jsem zvědavý, zda se v blízké dočkáme i osmého vydání v nakladatelství Albatros, které v poslední době začalo s vydáváním foglarovek.

Knížka vypráví o chlapci Mirku Trojanovi, který byl členem jedné z klukovských part v Praze na Malé Straně. A protože chlapci toužili prožívat dobrodružství, chtěli si pořídit stan. Nevěděli jak, a tak Ondra, jiný hoch z jeho party Mikra přiměl k tomu, aby ho šel ukradnout nějakému skautskému oddílu. Mirek se proto stal členem skautského oddílu "Devadesátka". Jenže, když tam vstoupil zjistil, že se tam dá dělat o mnoho víc zajímavějších věcí než s Ondrou. A tak se z něj postupně stával naopak dobrý a čestný hoch, kterého začal jeho původní úmysl mrzet. S oddílem pak zažíval různá dobrodružství. A to nejen na schůzkách, ale i na výpravách (například v Prokopském údolí).

Kromě toho všeho v Tapinovi, vůdci oddílu lze vytušit samotného Jaroslava Foglara, alias Jestřába. A ze skautského oddílu Devadesátka zas, že ve skutečnosti představuje skutečný Jestřábův oddíl Pražská dvojka, která funguje dodnes. A já jsem měl dokonce tu čest se podívat do její současné klubovny.

A dalším nezapomenutelným zážitkem jak pro hrdiny příběhu, tak pro čtenáře je i tábor na Vydří řece, kde Mirek Trojan skládá skautský slib. A shodou okolností v den jeho skautského slibu se dostává Mirek do konfliktu z Ondrou, který ho přijede na tábor tzv. "přepadnout" a připomenout mu jeho původní úmysl, proč do skautského oddílu vstupoval. Naštěstí vše dobře dopadne a Mirek svůj slib úspěšně složí.

Jen mi to trošku připomnělo, že když jsem já v létě 2016 skládal skautský slib, také to nebylo úplně v klidu. Využil jsem tehdy toho, že jsme s naším turistickým oddílem tábořili poblíž Kejžlice na Vysočině, a tak jsem se domluvil, že slib udělám u Wolkerova památníku v místech prvního skautského tábora A.B. Svojsíka. Slib jsem úspěšně složil, ale najednou jela po silnici sanitka. Lekl jsem se: "Snad se něco nestalo u nás v táboře?" A také, že ano. Jednu instruktorku zrovna uštkla zmije. Ale naštěstí to vše dobře dopadlo. Tím jsem jen chtěl říci, že jak Mirkův, tak i můj skautský slib nebyl úplně v klidu.

Ale to samozřejmě není zdaleka vše, o čem se v knížce píše. Nejlepší je si tu knížku přečíst. A pak se dozvíte i to všechno ostatní, co už se mi do tohoto článku nevejde. A přitom si přát, aby i do budoucna žádné cenzorské zásahy nikomu z politických důvodů nebránili v jeho tvůrčí práci, tak jako například se to stalo v dobách diktatur Jaroslavu Foglarovi a dalším.

zdroje: Foglar J.: Pod junáckou vlajkou, Olympia, Praha, 1969,https://foglarweb.skauting.cz/clanky.php?id=64

Související články:

Foglarovku "Když duben přichází" by si měl přečíst každý

Proč doporučuji dětem Historii Svorné sedmy?

Postavte si scénu volby velkého Vonta ze Záhady hlavolamu

Kde se nalézá "tajuplná" Řásnovka?

Zajímavé souvislosti Foglarova románu "Modrá rokle"

Jaká je druhá řada "třinácti bobříků"?

I Jaroslav Foglar psal o nesvobodě a nedemokracii

Jak se loví třináct bobříků?

Knížka "Chata v Jezerní kotlině" jako zajímavý dárek pro děti k Vánocům