V dnešním fotoblogu bych vás pozval na jednu pražskou dominantu, na níž i Pražáci chodí velmi málo. A celá řada z nich tu možná ještě nikdy nebyla. A touto pražskou dominantou je Národní památník na Vítkové.
"Je to ostuda. Já pocházím ze Žižkova a nikdy jsem na Vítkově nebyl." Řekl mi jeden z účastníků výletu, který jsme zhruba před měsícem pořádali s uhříněveskou 162. a kolovratskou 163. ZO ČSBS. Vlastně i já jsem tu byl teprve podruhé. Poprvé to bylo na podzim roku 2012 během mého výletu "Pěší výlet podzimní Prahou".
První, čeho se člověk všimne, je obří jezdecká socha Jana Žižky vylitá z bronzu podle návrhu Bohumila Kafky ze 30. let.
Slavnostní odhalení sochy se konalo 14. července 1950. A to 530 let poté, co na tomto vrchu 14. července 1420 porazilo husitské vojsko pod vedením Jana Žižky křižáky.
Socha váží 16,5 tuny a patří tak mezi největší jezdecké sochy ne světě.
"Ale povedztě mi, prečo má súdruh Žižka v ruke hen takú onú vyrezávanú haluzku? Veď to něbol volajakýsi kapelmajster lebo farár. Dajtě mu do ruky aspoň lahký gulomet!“"Vždyť je to úplně absurdní soudruhu majore.V 15. století přeci lehké kulomety ještě vůbec nebyly." (Černí baroni https://www.youtube.com/watch?v=t3Xu0rXZWnE)
Samotný památník je funkcionalistická stavba, postavená v letech 1929-33 podle návrhu architekta Jana Zázvorky, mimo jiné otce známé herečky Stelly Zázvorkové.
Na památníku se podíleli i další umělci. Například sochař Josef Malejovský zhotovil obří bronzová vrata s výjevy husitského hnutí a z válek.
A obdobné dveře se nalézají i z boku památníku.
Hlavním účelem vzniku památníku bylo uctění památky československých legionářů.
Ostatně dodnes jsou ty vystaveny jejich zástavy.
Další důležitou částí památníku jsou hroby neznámého vojína z bitvy u Zborova a od Dukly.
Interiér je vyzdoben mozaikami Maxe Švabinského.
Slavnostní síň památníku. Ta byla dokonce původně uvažována i k účelům volby prezidenta republiky.
Proto tu byl vytvořen i prezidentský salónek, který měl sloužit jako zázemí pro prezidentské kandidáty. Jenže k volbě prezidenta republiky na Vítkově nikdy nedošlo.
Kolumbárium mělo původně sloužit k pohřbívání významných československých legionářů.
Síň osvobození
V letech mezi roky 1954-1962, tu bylo také umístěno mauzoleum Klementa Gottwalda.
Ale ani tolik hlídačů ovzduší a klimatizace nepomohlo tomu, že jeho tělo nakonec muselo být zpopelněno.
V Národním památníku na Vítkově se též konají i výstavy. Například toto je z výstavy "Křižovatky české a slovenské státnosti". Věřím, že tady snad poznáte expozici věnovanou operaci Anthropoid.
Nebo expozici českého skautingu
A nebo expozice českého trampingu.
A když jsem se v Národním památníku na Vítkově dostal až ke skautingu a trampingu, není jistě bez zajímavosti, že se k němu váže i jedna foglarovská zajímavost. Když byl v roce 1993 natáčen film Záhada hlavolamu, na motivy stejnojmenné Foglarovy knížky, byla to právě střecha Národního památníku na Žižkově, odkud byl natočen záběr úvodního a závěrečného panoramatického pohledu na město, ve kterém žily Rychlé Šípy. (viz http://www.filmovamista.cz/809-Zahada-hlavolamu).
Na střechu Národního památníku se ale jen tak kdekdo nedostane. Tak jsem si onen filmový pohled na Žižkov, alias Druhou Stranu vyfotografoval alespoň z vyhlídky pod ní.
Takže, pokud jste tu nahoře na Vítkově ještě nebyli, nebojte se sem vystoupat. Je tu hezky.
Zdroje: https://www.nm.cz/navstivte-nas/objekty/narodni-pamatnik-na-vitkove
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_pam%C3%A1tn%C3%ADk_na_V%C3%ADtkov%C4%9B
http://www.praguecityline.cz/kulturni-zivot-v-praze/narodni-pamatnik-na-vitkove-interier
https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=304637
Související články:
Zámek a park v Lánech
Pěší výlet podzimní Prahou
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech
Žižkovský televizní vysílač
