Tento magický a zároveň nejstarší pražský most přes Vltavu má za sebou velmi dlouhou historii. Založil ho císař Karel IV místo dřívějšího Juditina mostu, který zničila povodeň v roce 1342.
Traduje se, že položení základního kamene Karlova mostu je známo na minutu přesně.
Údajně se mělo konat v roce 1357, a to 9. července v 5 hodin 31. minut. A to hned ze dvou důvodů. Jednak se s tímto datem kryje číselná posloupnost 1-3-5-7-9-7-5-3-1 a jednak v tento den, mělo dojít k příznivé astrologické konstelaci, a to konjunkci Slunce a Saturna.
Není bez zajímavosti, ani to, že Staroměstská mostecká věž byla na rozdíl do předešlého Juditina mostu o cca 40 metrů posunuta, a to tak, aby v den letního slunovratu se zde odehrály dvě jedinečné scenérie. Jednak v poledne zde vrhá zdejší plastika lva stín na erb se svatováclavskou orlicí a jednak v ten den v pohledu odtud zapadá slunce přesně za katedrálou sv. Víta.
Všiml jsem si dalších velice zajímavých geometrických vztahů. K Staroměstské mostecké věži jsou orientovány i osy některých poměrně významných pražských kostelů. Jmenovitě kostel sv. Klimenta, kostel sv. Salvátora v Klementinu, kostel sv. Salvátora v Dušní ulici, kostel Panny Marie před Týnem a kostel Panny Marie Vítězné na Malé Straně s kultovním pražským Jezulátkem.
Pokud ze Staroměstské mostecké věže opíšeme kružnici, která protne kostel Panny Marie před Týnem, protne tato kružnice i gotický kostel sv. Ducha v Dušní ulici, kostel sv. Havla v Havelské ulici a kostel sv. Tomáše na Malé Straně. Pokud stejně velikou kružnici napíšeme i kolem Malostranské mostecké věže, protne katedrálu svatého Víta, již zmíněný kostel sv. Klimenta a bývalý klášter sv. Anny. Nejvíc mne zaujalo ale to, že obě kružnice se protnou přesně v ose Strakovy akademie, kde dnes sídlí vláda ČR. a na opačné straně obě kružnice protnou západní stranu Mostu Legií, který byl postaven na místě dřívějšího mostu císaře Františka, který byl po Karlově mostě druhým pražským mostem přes Vltavu. Je to vše jen náhoda?
Ke Karlovu mostu se také váže legenda o Bruncvíkovi a jeho zázračném meči. Ten by měl být podle staročeské legendy uschován právě v Karlově mostě. Až bude v Čechách nejhůř, tak se z Karlova mostu vynoří, zaplane, obrátí se ve směru hory Blaník, čímž zavolá na pomoc knížete Václava, který z hory vyrazí ze svojí družinou (viz Mýtická svědectví o paralelním časoprostoru) a vyjedou zemi na pomoc. Jiná verze této pověsti říká, že tento meč odtud vyzvedne sám svatý Václav, když zde kopytem svého koně rozkopne zem. Není ovšem bez zajímavosti, že při opravě Karlova mostu po povodni v roce 1890 byl prý skutečně objeven v jedné z jeho mostovek starý zrezavělý meč (http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestujeme/lapidarium-narodniho-muzea-sochy-na-karlove-moste). Takže, kdo ví, třeba má tato pověst nějaké reálné jádro.
Dodejme ještě, že délka mostu, 516 metrů, odpovídá vzdálenosti kapliček, které lemují poutní cestu z Prahy do Staré Boleslavi.
Od konce 17, století bylo na Karlův most přidáno 30 barokních soch a sousoší, která dnes tvoří jeho neodmyslitelnou součást. Například: Svatý Kosma a Damián se Salvátorem
Svatý Jan s Mathy
Sen svaté Luitgardy
Kalvárie
Pieta
Madona, sv. Dominik a sv. Tomáš Akvinský
Sv. Barbora, Markéta a Alžběta
Sv. Ivo
Madona a sv. Bernard
Za celá ta staletí toho Karlův most zažil hodně. Však to byl dlouho jediný most, který spojoval oba pražské břehy.
Například v roce 1393, zde byl utopením ve Vltavě umučen sv. Jan. Nepomucký.
Místo, kde se tak stalo, je označeno křížkem a pomníčkem.
V 17. století byl most poškozen při obléhání Švédy.
A nesmíme také zapomenout na velké povodně, které Prahu postihly. Ty největší proběhly v letech 1432, 1655, 1784, 1890 a 2001.
Dnes je Karlův nejstarším dochovaným mostem v Praze a po Kamenném mostu v Písku druhým nejstarším dochovaným v Česku.
Jen trochu nevýhodou na focení je to, že je tu spousta turistů. Ale na druhou stranu buďme rádi, že sem do Česka jezdí a že máme tolik památek, kterými se můžeme pyšnit.
Foto: Libor Čermák
Související články v rubrice: stavitelství a architektura
