Jaká jsou ve sluneční soustavě tělesa s prstencem?
Saturn
Planteta Saturn je po Jupiteru druhou nejvější planetou ve sluneční soustavě. Ovšem, kdybychom porovnávali průměr prstenců, hravě by Jupiter strčil do kapsy. Jejich průměr je 420 tisíc kilometrů (pro porovnání, průměr Jupiteru je 135 tisíc kilometrů). Avšak jejich tloušťka jde maximálně jen do stovek metrů! Jak byly jeho prstence nalezeny? V roce 1610 se na Saturn podíval Galileo Galilei svým jednoduchým dalekohledem. Bylo to ve stejném roce, jako objevil čtyři měsíce planety Jupiteru. A zřejmě proto ho napadlo, že Staurn je trojitá planeta. Zdálo se mu, že na každé straně má symetricky další dvě tělesa. Co mu však nešlo do hlavy, bylo to, že tato dvě krajní tělesa se v půbělu let zvětšují nebo zmenšují. Teprve až o necelých padesát let později (1656) našel správnou odpověď holandský astronom Christiaan Huigens, mimochodem objevitel i Saturnova měsíce Titanu. A právě ten jako první přišel s hypotézou, že Saturn je obklopen kruhovým prstencem. A to jejich zmenšování a zvětšování je dáno aktuálním sklonem planety a jejím pohybem na oběžné dráze. Když jsem se o jeho prstencích jednou bavil s dětmi na svých kroužcích, zeptaly se mne, zda by se po jeho prstenci dalo Saturn nějak obejít nebo objet. Nedalo. Není totiž tvořený žádným souvislým pásem, jak se na první pohled zdá, ale množstvím droubných částeček od velikosti prachových zrníček až po metry. Jejich původ ještě není zcela uspokojivě vysvětlen, ale jedna z hypotéz říká, že to může být nějaký měsíc, který se rozpadl vlivem slapových sil planety.
Uran
Dlouho si lidé mysleli, že v prstencích má Jupiter ve sluneční soustavě monopol. A to až do března 1977. Tehdy kolektiv astronomů z Kuiperovy observatoře v Airborne napadlo změřit, co se stane, když planeta Uran bude procházet přes jednu hvězdu v pozadí. Všem vyrazilo dech, když zjistili, že hvězda kromě samotného přechodu planety problikla ještě desetkrát. Pětkrát na jedné straně a symetricky pětkát na straně druhé. A řešení? I planeta Uran má své prstence. Vše pak potvrdila sonda Voyager II, když v roce 1986 kolem planety prolétala. Dnes známe celkem třináct uranových prstenců, které jsou složeny z decimetrových až metrových tmavých balvanů.
Jupiter
O rok později než objev prstenců Uranových, přišel další podobný objev. V roce 1978, prolétala sonda Voyager I a Voyager II kolem planety Jupiter. A přitom bylo zjištěno, že svoje prstence má i tato největší planeta ve sluneční soustavě. Od té doby byly objeveny celkem čtyři Jupiterovy prstance, které jsou však na rozdíl od těch Saturnových velice slabé. Většinou jsou tvořeny prachem pocházejícím z jeho měsíců nebo zachyceným z meziplanetárního prostoru.
Neptun
V roce 1989 pak sonda Voyager II prolétávala i kolem Neptunu a přitom potvrdila dřívější předpoklad, že i tato planeta má své prstence. Zatím byly objeveny celkem tři Neptunovy prstence. Jsou však slabé a nevýrazné. Jejich složení je neznámé.
Takže, dnes víme, že všechny čtyři obří planety mají svůj prstenec. Že by to snad bylo u nich nějaké pravidlo? Jenomže dnes víme, že svůj prstenec můžou mít i daleko menší tělesa.
Rhea
Rhea je po Titanu druhý největší měsíc Saturnu s průměrem přes 1500 km. V roce 2008 vědci pomocí sondy Cassini zjistili, že je obklopená možná až trojitým prašným prstencem. (viz http://play.iprima.cz/pohledy-z-kosmu/pohledy-z-kosmu-i) I když tento objev není dosud ještě úplně prokázaný, napadá mne jedna zvláštní souvislost. Saturn (druhá největší planeta ve sluneční soustavě) má největší prstenec. A pokud by Rhea (jeho druhý největší měsíc) měla mít také prstenec, mohl by to být další bod mého někdejšího článku "Jaký tajuplný kód nám předává sluneční soustava?". Že by snad další z těch tajuplných vzkazů pro nás od inteligentního Stvořitele?
Chariklo
V roce 2014 objevili vědci zhruba u 300kilometrového asteroidu jménem 10199 Chariklo, který obíhá mezi Saturnem a Uranem dva prstence, které mají poloměr 396 a 405 kilometrů. Jedná se tedy o nejmenší známý objekt ve sluneční soustavě, který má kolem sebe prstenec. Zda zůstane nejmenší, to ukážou další výzkumy, protože vědci mají podezření, že něco podobného se nalézá i u další podobné planetky tohoto druhu, a to u asteroidu Chiron, který se také pohybuje na oběžné dráze mezi Saturnem a Jupiterem a jeho velikost je zhruba 200 km. A tak, jak je vidět, ohledně přítomnosti prstenců není podstatná velikost centrálního tělesa.
Slunce
Kromě toho si myslím, že další tělesem, které by se dalo označit, jako těleso se svým prstencem, by mohlo být vlastně i Slunce. Vždyť co je pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem? Defakto je to přeci také prstenec. A navíc se nedávno vědcům podařilo prokázat, že naší centrální hvězdu obklopuje další, tentokrát prachový prstenec, a to zhruba ve vzdálenosti Venuše (viz http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/prachovy-prstenec-v-draze-venuse-potvrzen--1289762)
Takto to podle výzkumu vypadá ve sluneční soustavě v současné době. Jenomže se tady nalézají minimálně ještě dvě další planety, které buď svůj prstenec někdy měly a nebo časem naopak budou mít. A víte které to jsou?
Země
Ano, naše planeta mohla také v dávné minulosti mít prstenec. A jak je to možné? Naše Země má Měsíc. Jeho původ je dodnes předmětem spekulací. V současné době se jako nejpravděpodobněji jeví jeho vznik podle "teorie velkého impatku" před 4,5 miliardy lety. Podle této teorie se původně na stejné oběžné dráze jako Země, v jednom z jejích Lagrangeových bodů pohybovala ještě další planeta přibližně o velikosti Marsu. Jmenovala se Theia. Když se vlivem gravitací obou těles obě planety přiblížily, došlo k tečné srážce obou těles. To mělo za následek rozžhavení plášťů obou těles, což vytvořilo prstenec kolem Země, ze kterého se postupně vytvořil Měsíc. (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_velk%C3%A9ho_impaktu)
Mars
Jak známo, své dva malé měsíce má i Mars. Jmenují si Fobos a Deimos. Bohužel Fobos se kolem planety pohybuje tak, že se k Marsu přibližuje. Jsou to sice jen dva metry za sto let. Ale i tak to způsobí to, že až se k němu za nějakých 20-40 milionů let přiblíží na 500 - 5000 kilometrů, tak se zřejmě vlivem slapových sil roztrhne a utvoří se z něj kolem Marsu prstenec. (viz http://www.exoplanety.cz/2015/11/23/bude-mit-mars-v-budoucnu-prstenec/)
Exoplaneta s prstencem
A na závěr si nechám jednu třešničku na dortu. Prstence kolem těles zřejmě nejsou jen doménou sluneční soustavy. Před několika lety totiž vědci objevili u mladé hvězdy J1407 v souhvězdí Kentaura planetu (pravděpodobně hnědého trpaslíka několikrát většího než Jupiter), kde během přechodu přes hvězdu docházelo ještě k jakýmsi podružným poklesům jasu. To se dá vysvětlit tím, že planeta J1407b má kolem sebe prstenec. Ale ne ledajaký. Pravděpodobně je až dvě stě krát větší, než ten Saturnův. A co víc, z mezer mezi prstenci vědci vyčetli, že by planetu dokonce mohl obíhat měsíc, a to o velikosti mezi Marsem a Zemí! (viz http://www.astro.cz/clanky/exoplanety/mohutny-prstenec-kolem-obri-exoplanety.html) A tak vidíte, k čemu všemu může být výzkum prstenců planet dobrý.
zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD_prstenec, tamější odkazy a odkazy použité v článku.
Související články v rubrice: Vesmír a život v něm
Libor Čermák
Kde se nalézá Rodrigova skála?
Víte, co je to Rodrigova skála a kde se nalézá? Je to skutečně velmi zajímavé a romantické místo v jedné přírodní rezervaci. A nádherné je i její okolí. Proslavil ji především Jaroslav Foglar ve své knížce "Devadesátka pokračuje".
Libor Čermák
Donald Trump se stal historicky největším prezidentem USA
I když se teď jeho kritici začnou stavět na hlavu, já tvrdím, že Donald Trump se stal největším americkým prezidentem všech dob a žádní Bidenové, Obamové nebo Bushové mu nesahají ani po kotníky. A důvod? Ten stojí skutečně za to.
Libor Čermák
Za největším zlem ve světě jsou politické ideologie
Co může za největší zla současného světa? Co může za občanské nepokoje? Co může za největší války a další podobné tragédie? Můžou za to především politické ideologie, které se někdo snaží vnucovat lidem jiného názoru.
Libor Čermák
Jak by vypadala obloha u Alfy a Proximy Centauri?
Slyšeli jste o tajemném signálu, který vědci zaznamenali ze směru Proximy Centauri, po Slunci k nám nejbližší hvězdě? K tomu vánoční pohádka, kde tato hvězda je jednou z postav. Tak se pojďme do této hvězdné soustavy podívat.
Libor Čermák
Ještě, že u nás se letos nevolí. Kvůli rouškám nemám koho bych volil
V našem volebním obvodě letos žádné volby neprobíhají. Ale kdyby byly. Mám koho volit? Opoziční strany komunistů a tzv "liberálů" by to u mne nebyly z principu. A co strany vládní? Kvůli rouškám by to teď nebyly ani ony.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Řidič Porsche srazil ve Vysočanech ženu s kočárkem, ta utrpěla vážná zranění
V pražských Vysočanech sjel řidič automobilu ze silnice a srazil ženu s kočárkem. Podle mluvčího...
Školák měl v osmi letech dvě mrtvice. Nemocných dětí od covidu přibývá
Premium Netušili jsme, že mrtvici mohou dostat i děti, říkají rodiče těch, které to zažily. Některé dokonce...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 2384
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1899x
Seznam rubrik
- 2. světová válka
- Adventní kalendář 2016
- Adventní kalendář 2018
- Cesta za tajemnou čelenkou
- Dělostřelecká tvrz Libor
- Dovolená 2015 - Broumovsko
- Dovolená 2017 - Chebsko
- Dovolená 2018 - Orlické hory
- Dovolená 2019 Králický Sněžník
- Dovolená Český ráj 2016
- Drážďany 2016
- Hrdinové Čeksasu (seriál)
- Chiranikenovy záhady (seriál)
- Jaroslav Foglar na mém blogu
- Kruhy v obilí - rok 2015
- Kruhy v obilí - rok 2018
- Kruhy v obilí 2017
- Kruhy v obilí rok 2016
- Kruhy v obilí rok 2019
- Páťa a kolo Zláťa (seriál)
- Plitvická jezera 2018
- Vánoční doba 2015 (seriál)
- Velikokoční Jeruzalém 2017
- Velikonoce 2015
- Výročí havárie UFO (seriál)
- Záhady států USA
- Křesťanské záhady a zázraky
- tábornictví a turistika
- záhady
- myšlenky
- výlety a tramping
- Politika a společnost
- stavitelství a architektura
- křížovky, luštěnky, kvízy, log
- Kruhy v obilí - rok 2008
- UFO - případy 2009
- ekologie
- Kruhy v obilí - rok 2009
- Tajemná místa dávné Anglie
- příběhy
- multidimenzionální prostor
- Po stopách trampské historie
- archeoastronautika
- Vesmír a život v něm
- Galerie
- Keltové
- Záhadologické zprávičky 2010
- Kruhy v obilí - rok 2010
- agrosymbolová ohlédnutí
- Kruhy v obilí - rok 2011
- Havárie UFO
- Obrázky z cest
- Kruhy v obilí - rok 2012
- dovolená 2012 Sloupsko
- inline bruslení
- adventní kalendář 2012
- Kruhy v obilí - rok 2013
- 7 divů světa archeoastronautic
- cyklistika
- dovolená 2013 - Jeseníky
- Velikonoce 2014
- Zima a lyžování
- adventní kalendář 2013
- děti, výchova a vzdělávání
- Záhady sluneční soustavy
- Kruhy v obilí - rok 2014
- dovolená 2014 - Chorvatsko
- adventní kalendář 2014
- Inlajnový duch (seriál)
- NE islamizaci Evropy
- NE juvenilní justici
- Záhady starověkého Egypta
- Osobní
- Nezařazené