Exoměsíce a mimozemský život

Mohl by být život na tzv. exoměsících, tj. přirozených satelitech obřích planet v cizích soustavách? Či naopak by nám exoměsíce mohly pomoci nalézt život na samotných exoplanetách?  Právě na exoměsíce a mimozemský život bych jsem se chtěl zaměřit tomto článku.

Ž i v o t   n a   e x o m ě s í c í c h ?

Před časem se na blogu idnes objevil článek kolegy blogera Pavla Dudra, který se zamýšlel na možností existence života na exoměsících obřích planet pohybující se  v zóně života cizích hvězd. Tento jeho článek vyzněl zcela kategoricky, že nikoliv. Měsíce mají v důsledku slapových sil vázanou rotaci, to znamená, že k planetě nastavují stále jednu stranu a tudíž se jedna otočka kolem osy rovná jednomu oběhu. Vzhledem k tomu, že jeden oběh satelitu trvá i několik dní, působí to velice nepříznivě na teploty na povrchu tělesa, které se tak například i na našem Měsíci pohybují od 130^o C ve dne a -170^o.  Životu by nepomohlo ani to, kdyby těleso obíhalo velice blízko planety. To proto, že slapové síly by působili takovým způsobem, že by odsály vodní páry i atmosféru. Těmto názorům se nedá nic vytknout. Ovšem zeptal bych se trochu jinak: je vázaná rotace těles skutečně zákonitá?

Pokud by to měl být jev, který je zákonitý, zcela přirozeně by se tak musela pohybovat naprosto všechna tělesa, obíhající nějaké těleso. Dnes víme, že existují i planetární soustavy, kde mají i planety vázanou rotaci. Většinou jde o tělesa, která se pohybují ve velké blízkosti své centrální hvězdy, a to třeba mnohokrát blíž než Merkur vůči Slunci. Typickým příkladem je planetární soustava hvězdy Gliese 581 (viz: Planeta s podmínkami pro život objevena!). Ale z naší domovské planetární soustavy víme, že u zdejších planet to už neplatí. Ty se od Slunce nalézají dostatečně daleko, že už na ně vlivy vyvolávající vázanou rotaci nepůsobí. Takže se domnívám, že zákonitá může být tehdy, pokud se těleso nalézá v dostatečné blízkosti centrálního tělesa, aby ho takto dokázaly ovlivnit jeho slapové síly. A na vzdálenější tělesa už to tak nepůsobí a těleso tak získá svojí vlastní rotaci. A to by mohlo platit i v případě planet a jejich měsíců. A pokud by tento dostatečně vzdálený měsíc byl i dostatečně velký, alespoň jako Ganyméd nebo Titan (což u obřích planet, jak známe ze sluneční soustavy, může být běžné) a pokud se bude pohybovat v zóně života, tak bychom takový exoměsíc vyřazovat z kandidátu na možný život zkrátka a dobře už nemuseli. Já bych tedy život na exoměsících na rozdíl od kolegy Dudra apriori nevylučoval. A nemluvě o tom, že i zde ze Země víme, že život je fantasticky přizpůsobivý. To by se mohlo týkat i těch ostatních bližších nebo menších exoměsíců v zóně života alespoň na bázi primitivních organizmů.

U k a z a t e l   ž i v o t a   n a   e x o p l a n e t á c h

Před časem jsem napsal článek „Jak nalézt mimozemské civilizace?“. Přiblížil jsem několik metod, jak by se dalo zjistit, že u té či oné hvězdy se může vyskytovat život či dokonce civilizace inteligentních bytostí. Namátkou uvedu: radiové signály, osvětlená města, změny okolí hvězdy apod. Nyní jsem narazil na další zajímavou metodu. Metodu pomocí měsíce. Zní to až neuvěřitelně, ale dle nejnovějších vědeckých metod to skutečně jde. Dle měsíců planet lze skutečně odvodit i to, jestli je na jeho centrální planetě život nebo ne. Astronomové totiž využili dalekohled VLT Evropské jižní observatoře, jenž je umístěn ve vesmíru, k tomu, aby jim sledovali zatmění Měsíce. Zdokonalili tak pokus francouzských kolegů z roku 2008. V období kolem novu a zatmění měsíce je totiž patrné i to, že neosvětlené části Měsíce jsou stále trochu vidět. V tomto případě se nejedná o přímé osvětlení Sluncem, ale o světlo odražené ze Země, které však také obsahuje i určité informace o naší planetě. A právě v tomto odraženém světle je možné vyčíst i mnoho údajů. Astronomové z tohoto světla dokážou určit například nejen to, že v atmosféře Země se nachází kyslík, metan či oxid uhličitý, ale i takové věci, jako že je naše planeta pokryta oceány, že se zde vyskytuje oblačnost a dokonce i to, že je zde přítomná vegetace. Tento objev se bude moci nesporně využít i v budoucnu při sledování planet v cizích hvězdných soustavách a odrazem jejich světla na jejich exoměsících.

Jsem přesvědčený, že tato metoda je v současné době největší nadějí na to, abychom prokázali život mimo sluneční soustavu.

Zdroj: http://dudr.blog.idnes.cz/c/200257/Zivot-na-mesicich-plynnych-obru.html

http://www.exoplanety.cz/2012/03/eso-objevila-zivot-na-zemi-pomohl-mesic

http://www.exoplanety.cz/2010/07/zatmeni-mesice-a-hledani-obyvatelnych-exoplanet

 

Související články v rubrice: Vesmír a život v něm