Vrcholu Plešivci se říká „brdský Olymp“. Bývalo zde mohutné pravěké hradiště s akropolí na vrcholu. A právě tam se nalézá „Čertova kazatelna. Je to zvláštní skála opředená pověstmi.
Hora Plešivec se nalézá v Severozápadní části Brd. Nachází se v trojúhelníku mezi obcemi Jince, Hostomice a Lochovice a majestátně se tu tyčí do výšky 654 metrů nad mořem. Když vystoupáme na jeho nejvyšší bod, zjistíme, že je tu odpočinkové místo pro turisty a zvláštní skála s vyhlídkou.
Říká se tu Čertova kazatelna. To proto, že se tu vypráví pověst, že zde jednou ďábel proměnil výstavné město ve skály a suť.
Od šestého do druhého tisíciletí před naším letopočtem bylo osídleno hlavně okolí Plešivce a tehdejší lid tento vrchol navštěvoval především z rituálních důvodů. Uctívali se tu bohové, právě jako tomu bylo na Olympu.
Ale pak přišla pozdní doba bronzová a vše najednou bylo úplně jinak. Bylo zde vybudováno hradiště obehnané mohutnými kamennými valy. Celková plocha hradiště byla 60 hektarů a bylo jedno z největších ve Střední Evropě. Tady bylo provozováno především kovolitectví, kdy se zde z cínu a mědi vyráběl bronz. Kromě toho se zde i nadále uctívala tehdejší božstva a také zde uzavírali nejrůznější obchody.
Nálezy jsou tu i z mladších dob, zejména z doby železné (Keltové), též z doby 5.-6. století (stěhování národů) a i ze středověku. Ale to už tak významné nejsou. Ale i tak se ptám, jak mohli naši nedávní předkové vědět o tom, že tu v ještě dávnějších dobách bylo poměrně významné město, které zaniklo? A to, aniž by disponovali vymoženostmi současné archeologie?
Dnes je místo oblíbené hlavně turisty a trampy, neboť, je zde v okolí možné nalézt množství ohnišť. Hora Plešivec totiž magickým způsobem působí dodnes. A kéž tomu tak zůstane v budoucnu. Například zde na vrcholové skále známé, jako „Čertova Kazatelna“, je možné spatřit i trčící kameny křemenců ordovického stáří, které svým vzhledem připomínají jakási menhirová pole.
S dalších pověstí se zmiňme ještě o brdském vládci Fabiánovi, který zde měl nedaleko odtud svojí zahrádku, dále o drakovi, který sem má přilétat z kopce Koníček. A též toto místo mělo sloužit i jako shromaždiště brdských čarodějnic, které zde pořádali svoje slety.
Jinak jsou zde i nádherné výhledy. Například na Jince
Na západní kopce, směr vesnice Felbabka a Křešín
A i na širé roviny na severu, směr Žebrák a Křivoklátsko.
K výletu tak jednoznačně doporučuji.
Použité zdroje:
Místní informační tabule
Stejskal M.: Labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991
Související články:
