Budovatelé Dobra narážejí při své náročné činnosti na nepochopení nebudovatelů Dobra. Může za to neporozumění některým jimi používaným pojmům a slovním spojením. Pojďme tento nedostatek napravit a jejich význam si vysvětleme.
Tento slovníček si neklade za cíl být úplně vyčerpávajícím soupisem všech pojmů a výrazů, kde by snad mohlo k nedorozumění mezi budovateli a nebudovateli Dobra dojít. Na to je zde příliš malý prostor. A tak se nezdržujme dlouhými úvody a pojďme k samotnému výkladu. Nejdříve si vysvětleme kdo je kdo:
Budovatelé dobra – skupina lidí snažící se experimentálně prokázat, že usilovným budováním Dobra lze vybudovat Zlo.
Nebudovatelé Dobra – lidé, kteří nechápou (nebo dokonce odmítají pochopit), že budovatelé Dobra budují Dobro pro jejich dobro.
Následuje několik nejpoužívanějších pojmů z oblasti práce s informacemi:
Dezinformace (nebo také „fejk ňjůs“) – informace (respektive zpráva), která nezapadá do mozaiky vidění světa, jak jej budovatelé Dobra nebudovatelům Dobra pro jejich dobro předkládají. Je přitom lhostejné, zda jde o informaci ve skutečnosti pravdivou, nebo nepravdivou. Když jde o Dobro, musí jít takové drobnosti stranou.
Kritické myšlení – bezmyšlenkovité opakování frází vydávané za vlastní názor, kterými se budovatelé Dobra navzájem přesvědčují o své pravdě. Kritické myšlení je jimi obvykle prezentováno jako schopnost odlišit informace od dezinformací. Používají k tomu metodu, při které se nezdržují analýzou obsahu dané informace, ale jen jejího zdroje.
Svoboda slova – stav, kdy si může každý říkat co chce, pokud je to to, co tvrdí budovatelé Dobra.
Politická korektnost – zparchantění jazyka vyznačující se tím, že politicky korektní řečník sice mluví dlouho, ale přitom nic neříká a tím zároveň nikoho neurazí.
Nesmíme zapomenout ani na hojně používané pojmy týkající se soužití různých kultur:
Kulturní homogenita – stav, kdy si lidé lezou navzájem na nervy z jiného důvodu než kvůli odlišným společenským, partnerským, náboženským, hygienickým, stravovacím a jiným zvyklostem.
Kulturní diverzita – stav, kdy si lidé kromě toho, že si lezou na nervy kulturně homogenně, lezou na nervy navíc také kvůli odlišným společenským, partnerským, náboženským, hygienickým, stravovacím a jiným zvyklostem.
Multikulturalismus – ideologie, jejíž cílem je vytvořit společnost, kde si lidé lezou na nervy tak, jak si už dlouho na nervy nelezli.
Kulturní obohacení – experiment, při kterém je kulturně homogenní společnost (nebo málo kulturně diverzifikovaná) „ředěna“ lidmi z odlišných kultur s cílem zjistit, jak moc si mohou lidé lézt na nervy, aniž by kvůli tomu brblali.
Fungující multikulturní společnost – něco jako paní Colombová. Taky se o ní mluví, ale nikdo ji ještě nikdy neviděl.
Přidejme také pár pojmů z oblasti lidské sexuality:
Gender – způsob, jak rozšířit počet pohlaví na takové množství, aby měl každý člověk právě jedno unikátní.
Muž, žena – gendery určené budovateli Dobra k zániku.
LGBTI... – způsob, jak rozšířit počet sexuálních menšin tak, aby každá měla právě jednoho příslušníka.
Heterosexualita – sexuální orientace určená budovateli Dobra k zániku.
A nakonec pojmy z oblasti lidských ctností a nectností:
Osobní statečnost – prosazování myšlenek multikulturalismu, genderismu, klimaalarmismu, podpora migrace, glorifikace EU, kritika prezidentů Trumpa a Orbána a dále zemí jako Izrael, Rusko a Čína.
Zbabělost, egoismus, xenofobie, šovinismus – odmítání myšlenek multikulturalismu, genderismu a ilegální a masové migrace, dále klimaskepticismus, kritika EU, Ukrajiny a Palestiny.
Jak jsem psala již v úvodu, toto je jen malá sonda do pojmologie budovatelů Dobra a tak logicky nemůže být úplná. Úplně třeba pomíjí pojmy, které jsou produktem politické korektnosti. Těch je totiž tolik, že nelze v jednom článku obsáhnout ani ty základní. Jejich úplný výčet by si tak zasloužil několikasvazkové knižní vydání vedle kterého by vypadal kompletní Ottův slovník naučný jako pár útlých brožurek...
