Kdo tady ohrožuje demokracii?

Stalo se u nás zvykem označovat názorové odpůrce za „hrozbu demokracie a svobody“. Je to ale jen prázdná floskule používaná ve snaze podpořit silnými slovy různá „zásadní“ vyhlášení. A působí tedy spíše kontraproduktivně. 

Už před časem jsem tu psala o tom, že naše společnost není rozdělená jen na tzv. „babišovce“ a „antibabišovce“, ale je tu ještě skupina třetí. Její příslušníci sledují nekonečné půtky fanatických zástupců obou táborů a můžou si přitom hlavu ukroutit, jaké perly z nich padají. Například když se navzájem obviňují z „ohrožování svobody a demokracie“.

V posledních týdnech kupříkladu „antibabišovci“ protestují proti jmenování paní Benešové na post ministryně spravedlnosti. V podstatě tím navazují na předchozí protesty proti jmenování pana Babiše do čela vlády, protože má podle nich až příliš škraloupů na to, aby mohl být premiérem. Což je názor legitimní, a protože je (až na výjimky) vyjádřen slušným způsobem, nelze proti tomu nic namítat. „Babišovci“ však označující tyto protesty za „ohrožení demokracie“, protože „antibabišovci“ podle jejich názoru nerespektují výsledky svobodných voleb. No myslím si, že mezi neuznáváním rozhodnutí voličů a projevením nesouhlasu s konkrétní osobou je dost podstatný rozdíl. Jo, kdyby „antibabišovci“ třeba blokovali vládní budovy, nebo parlament a neumožnili demokraticky zvoleným poslancům a vládě vykonávat svoji činnost, tak to by byla jiná. Ale sejít se na náměstí s transparenty, vyslechnout si omleté plky, zažít pocit sounáležitosti, zakřičet si a pak se zase v klidu rozejít? Nějak v tom to „ohrožení demokracie“ ne a ne najít. Jak říká klasik – premiér Babiš se jim nemusí líbit, mohou proti němu protestovat, ale to je tak všechno, co proti němu mohou aktuálně dělat. A tak to dělají. Nic tím ovšem nezmění, ani kdyby těch „chvilek pro demokracii“ byla miliarda.

To „antibabišovci“ zase obviňují z „ohrožení demokracie“ Andreje Babiše. I v tomto případě mi však uniká, čím se toho má dopouštět. Že koná kroky, ke kterým dostal mandát od voličů? Nebo protože naopak nedělá to, co by chtěli jeho odpůrci? To jako vážně? Proti panu Babišovi může mít člověk tisíc a jednu výhradu a rozumím tomu, že (nejen) v očích „antibabišovců“ je zdiskreditovaný tak, že by premiérem být zkrátka neměl. Ale téměř třetina voličů hlasujících při posledních parlamentních volbách měla jiný názor a jeho škraloupy jim nevadí. Což je sice na jednu stranu na pováženou, ale voliči rozhodli a v demokracii nelze dělat nic jiného, než jejich rozhodnutí respektovat. A kdo není s rozložením politických sil spokojen, může svůj postoj slušně vyjádřit a při nejbližších volbách se pokusit situaci zvrátit. Pokud toto funguje, tak demokracie ohrožena není.

Pan Babiš prý „ohrožuje demokracii“ také prosazováním paní Benešové na místo ministryně spravedlnosti. Že prý ho má zbavit problémů s kauzou Čapí hnízdo. No, pokud by to tak opravdu bylo, tak bych si musela u našeho premiéra škrtnout jednu z mála vlastností, kterou u něj oceňuji – tedy, že jde o vysoce inteligentního člověka. Protože takto by postupoval jedině úplný hlupák. Dovede si někdo představit, že by byla za působení paní Benešové celá kauza shozena ze stolu? Nebo, že by ona zařídila, aby z ní byl pan Babiš vyviněn? Jaký by asi nastal virvál? Pomiňme přitom čistě technické provedení, které prakticky znemožňuje ovlivnění kauzy ministryní bez zapojení dalších osob. Čímž zároveň roste riziko, že to někdy někdo vyžvaní. Osobně si nedělám iluze, že by bylo rozhodování soudů vždy úplně čisté a nezávislé. Ostatně párkrát už na soudce jejich „čachrování“ prasklo. Ale že by za nitky tahal přímo ministr...? To je hodně fantaskní představa. 

Kdepak, k žádnému ohrožení demokracie u nás nedochází. To si jen „babišovci“ a „antibabišovci“ mezi sebou posílají slovní šrapnely. Jenom je hodně nešťastné, že přitom používají takový silný kalibr. Tím totiž dochází k jejich zevšednění, lidé postupně otupí a stávají se méně vnímavými vůči ohrožení demokracie a svobody skutečnému. A to je dle mého názoru hmatatelnější, než bychom si byli ochotni připustit.

Velmi trefně je pojmenoval pan Kubera před několika dny na tryzně v Terezíně (zde). Jeho výrok „Jsme lhostejní k opětovnému nárůstu totalitního uvažování, ve kterém tak nepokrytě platí: ‚kdo není s námi, je proti nám a je potřeba ho umlčet‘. Vždyť totalita, nesnášenlivost k jiné rase, k jinému názoru může a má dnes zcela jinou podobu. Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus,“ vystihuje dle mého soudu podstatu současné hrozby pro demokracii naprosto přesně. Byť o tom, co pan Kubera zmiňoval, k nám zatím pronikají jen občasné informace zpoza našich západních hranic, existují snahy, abychom si  těchto novodobých „vymožeností“ mohli užívat i my. Zatím o tom můžeme ještě svobodně mluvit i psát, takže je to v pořádku. Není ale bohužel samozřejmé, že to tak zůstane navždy. Ostatně i pan Kubera už to za svoje výroky slíznul (zde). V některých případech jde sice především o reakce „potrefených hus“, ale třeba pan Fendrych na Aktuálně.cz to vzal pěkně z gruntu a vyzývá rovnou k jeho odstoupení (zde). Což je docela psina, protože tím v podstatě potvrzuje pravdivost páně Kuberových slov: „kdo není s námi, je proti nám a je potřeba ho umlčet.“

Ale zpět k „babišovcům“ a „antibabišovcům“. Ať po sobě klidně  dál slovně střílí. Jen by ve svých prohlášeních měli trochu ubrat na síle. Jednak je to už trochu nuda a jednak to jejich „ohrožení demokracie“ je úplný houby proti hrozbě, která na nás cení zuby zpoza hranic. A to z obou světových stran. Snad se nedočkáme situace, kdy zůstaneme jako ostrůvek svobody mezi Západem blbnoucím na kvadrát a Východem, kde nikdy žádná demokracie nebyla. Asi by nám totiž ten ostrůvek dlouho nevydržel…