Velký dík mobilním hospicům!

Fyzioterapie nebo psychoterapie? ** Pacienti si zaslouží důstojnou péči, jejich blízcí si zaslouží respektující přístup. ** Umírající si zaslouží být doma, mezi svými blízkými. Díky mobilním hospicům za odbornou pomoc a lidskost!

Bývá to tak, že ač jsem fyzioterapeut, funguji velmi často i jako psychoterapeut. Psychika ovlivňuje tělesnou schránku- a pokud je rozhozená, tak je třeba dávat do pořádku i ji. Rozmlouvání s klienty, vnímání (a respektování) jejich životních okolností se mi "vyplácí"- snadněji se mi stanovuje optimální přístup na míru, navozuje se prostředí důvěry potřebné pro mou terapii. Často je to i klíč k rychlému zlepšování stavu- jako tentokrát.. 

Vždy se důkladně věnuji vstupnímu pohovoru s klienty, který je pro mne důležitým vodítkem. Tentokrát jsem zjistila akutní hospitalizaci kvůli hypertenzi před pár týdny. Ze zkušenosti vím, že to bývá následkem silného stresu- a že jeho okolnosti bude dobré znát, abych mohla klientce efektivně pomoci. Sebelepší odborná technika jí nepomůže, pokud zůstane v takovém stresu.. 

Jemně se vyptávám- a dozvídám se nelehké okolnosti. Volím jemné uvolňování a cvičení, přitom empaticky naslouchám- a vím, že tohle je pro začátek důležitější a efektivnější než sto plus jedna náročných "supertechnik".. Funguje to, klientka pomalu pookřává. Tato žena, jako většina jiných, se stará hlavně o druhé, na sebe nehledí- teprve těžkými potížemi ji tělo donutilo věnovat se aspoň trošku sobě.. Jemně ji směřuji k tomu, aby myslela i na sebe- jen tak bude schopná účinně pomáhat i druhým. 

Snažím se ji psychicky podpořit v náročné životní fázi loučení se s umírající matkou- a jsem ráda, že mohu pomoci i užitečným tipem. Maminka je totiž v nemocnici nešťastná, chtěla by domů- klientka by jí ráda dopřála domácí péči a klid, je rozhozená z katastrofální nemocniční "péče", kdy je matka dehydrovaná, s těžkými dekubity a boláky v ústech, personál klientku odbývá slovy "však stejně brzy umře", znevažuje touhu starého člověka zemřít doma a snahu dcery se postarat: "domů vám ji nedáme ani náhodou" "no a co, že tu nechce být- si bude muset zvyknout". Nechápu, jak někdo může být tak necitlivý vůči základním lidským potřebám, a arogantní vůči lidem.. Chápala bych odrazování od opuštění nemocnice, pokud by tamní péče byla kvalitní; a poskytovala by naději na uzdravení. Naštěstí jsem mohla klientce pomoci z této nemocniční "šlamastyky"- znám díky doporučení svých známých mobilní hospic, který poskytuje pomoc a podporu s domácí péčí o těžce nemocné klienty. Dala jsem klientce kontakt a psychicky ji podpořila, aby si stála za svým a nenechala se převálcovat nemístnou arogancí a neochotou v nemocnici.. Ve zmíněném hospici sice měli plno a nemohli se jich ujmout hned, ale doporučili jí jiný hospic, kde klientce neuvěřitelně pomohli s vyřízením přemístění maminky domů, lékař následně prokázal velmi lidský přístup, když u nich v noci strávil několik hodin a řešil stav maminky.

Klientka přišla další den uklidněná, spadlo z ní veliké neštěstí- byla velmi ráda, že je o maminku dobře postaráno. A já jsem naplněná, že jsem napomohla svou drobnou výpomocí takovému vývoji situace. Umírající lidé si zaslouží důstojnou a laskavou péči, klid domova a lásku svých blízkých. Jejich příbuzní si zaslouží podporu, odbornou a lidskou pomoc v této náročné situaci. Díky všem obětavým lidem v mobilních hospicích!