Trauma z Velikonočního pondělí..

Jak jsem kdysi zanevřela na ženství. Smyslem Velikonočního pondělí není bití žen za odměnu a popíjení alkoholu.. Jarní energie se dá vzbuzovat i jinak.. Ženství je krásný dar, který je dobré hýčkat a střežit..

Tak už se to zase blíží- a já vzpomínám na to, jak velikonoční "šmigrus" odstartoval moje trauma s ženskostí. Jak jsem v dětství na Velikonoční pondělí "musela" otvírat klukům z ulice, nechat se vymrskat, polít šíleně smradlavými "voňavkami"- a ještě jim za to dávat výslužku. Trapné, nedůstojné, nesmyslné.. Nesnášela jsem to a nesnášela jsem, že jsem holka a "musím" tohle podstupovat. Ale byla jsem rodinou a školou vychovávaná k tomu nemít vlastní názor, potlačovat své pravé pocity, jít s davem, být poslušná. A tak jsem byla.. V době dospívání mne zas jeden člen rodiny nosil do vany a sprchoval studenou vodou.. Nemyslel to zle, ale já se cítila špatně, jako unesená.. Nemluvě o tom, že chlapi asi vůbec netuší, že ženským orgánům studená sedací koupel vůbec nesvědčí, obzvlášť v době menstruace.. Tak jsem se jednou zamknula, dotyčný se urazil- jako kdybych to byla já, kdo provádí něco proti jeho vůli jemu, a byl klid.. Od té doby jsem začala Velikonoční pondělí ignorovat, dveře byly uzamčené..

Až v dospělosti jsem si zjišťovala víc o velikonoční symbolice- o oslavě plodnosti, nabuzení jarní energie, omlazení.. O tom, že cílem není ženu bít!, ale předávat jí svěží jarní energii jemným ošleháváním čerstvými jarními proutky (a opravdu není nutné to cílit na zadek, stačí jemně "ošlehat" záda, je to dle mého názoru uctivější).. To už mi trochu dávalo smysl- ale přesto si myslím, že nikdo nemá zaručené právo mne (byť jemně) ošlehávat; jen proto, že je zrovna Velikonoční pondělí- a ještě očekávat, že za to automaticky dostane vajíčkovou výslužku, trofej ve formě pentle nebo dokonce alkohol.. Možná tak můj partner- ale obzvlášť ten by měl respektovat a následovat to, co má jeho milá ráda.. Existuje přece mnoho krásných a příjemných omlazovacích kúr, které nezavání nerespektováním a omezováním osobní svobody.. Což takhle ženě natrhat či koupit jarní květiny? Usmívat se na ni? Pochválit její pěkný vzhled? Vzít ji do jarní přírody? Naplánovat si romantické rande? Líbat se a milovat se? Tak co, pánové? ;-)

V prvé řadě to je ale na nás dospělých ženách- abychom znaly svou hodnotu,  vážily si svého ženství a uchovávaly si svou důstojnost. Abychom k sobě nepřipustily to, co nám nesedí; uměly si říct o to, co potřebujeme pro to, abychom jako ženy kvetly. Abychom si nenechávaly všechno líbit jen proto, že je to zvykem. Abychom v tom šly příkladem a podporovaly i své dcery..

Tak co, dámy- jak opravdu chcete prožít Velikonoční pondělí? Není nutné se otrocky držet zvyků, které Vám osobně třeba nesedí.. Není ani nutné všechny zahazovat- kolikrát dokážu něco ocenit, až když z toho odstraním ty nálepky "musím",a "nutný společenský zvyk"- a začnu uvažovat o pravém smyslu; o tom, co z toho je blízké mně- a jakým způsobem bych to chtěla zrealizovat..

Přeji všem krásné svátky jara! :-)