Jsou všude. Chodí ve velkých skupinách, ale komunikují spolu zpravidla ve dvojicích až pěticích, jen zřídka ve větších skupinkách. Mají džíny, zimní bundy a chytré mobilní telefony, kterými fotí (hlavně sebe).
V roce 2015 jich do Naší Země přišlo skoro 28 milionů, jenom za první pololetí dnes už loňského roku jich přijelo skoro 14 milionů. Většina z nich se pohybuje po centru Prahy, ale někdy se rozlézají i po periferii nebo dokonce po venkově.
https://youtu.be/SsQXCDVfXgY
Jsou opravdu obtížní. Shlukují se u výdejen potravy a nápojů. Jsou ochotní konzumovat i stravu, kterou by žádný místní obyvatel nepozřel, jako je například „masová směs podle Kafky“. Věří, že langoše nebo trdelník jsou staročeská jídla a že Češi vařili pivo už pro Noemovu archu.
Úplně chápu prezidenta Miloše, že si je nechce pustit do svého těžce vybojovaného podnájmu a zavřel skoro všechny brány a u těch ostatních nechal hlídat kromě svých parádních vojáků i méně parádní policisty, takže všichni ti, kteří už jednou na Hradě byli, tam znovu rozhodně nepůjdou, protože by při čekání buď zmrzli (teď v zimě) nebo naopak omdleli horkem. Ani já tam rozhodně nepůjdu, i když jsem byla zvyklá tam kolem Vánoc chodit každý rok.
Je ovšem ještě řada vetřelců, kteří na Hradě nebyli, a ti v nejhorším ještě tentokrát na vpuštění počkali. Potom se spouštěli dolů k Vltavě, kde je naštěstí více možností, ale Karlův most je jen jeden. Jako obvykle byl i později odpoledne na Silvestra v roce 2016 prakticky neprůchodný. Ono prohnat sto tisíc lidí průchodem o šířce asi devět a půl metru, to je značně náročná operace.
O tomto víkendu byla Praha vetřelci rozhodně zcela zaplněna. Naštěstí asi podobný počet místních odjel do hor nebo na venkov, protože vetřelce nesnáší a rozhodně je nechce potkat ve městě, které považují za své.
Vetřelci se tedy v pozdních hodinách, zvláště kolem půlnoci, soustředili v samém centru metropole, zaháněli zlé duchy pomocí rachejtlí, které se vyrábí v Číně už asi 1500 let. Původně prý dokonce Číňané, vynálezci střelného prachu, používali tento materiál jako léčivo. V Evropě se střelným prachem ve 13. století začaly léčit spíše společenské než individuální choroby. Ale moc to nepomáhá, lépe řečeno po léčbě se choroby zase vrací…
Většina z vetřelců dnes opět odjede do svých domovů. Ovšem jak to vypadá, budou se vracet a s nimi přijdou další...
