Původně jsem chtěla psát o hlavním městě Lotyšska, protože je to krásné město, ale to bych se opakovala.
Pro mě je to také město, kde jsem v roce 1989 na vlastní kůži zažila, že i občané Sovětského svazu mohou chtít svobodu a také za ni bojovat, a to i tehdy, když nemají mnoho zkušeností s vlastním státem.
Seznam států, nebo státu podobných útvarů, které udržovaly ve své době moc v Rize, případně v různých částech dnešního Lotyšska, převzatý z Wikipedie, je uvedený dále.
Terra Mariana ( Archbiskupství Riga a Livonský Řád) 1201–1561
Svobodné město 1561–1582
Polsko -Litevská Unie 1582–1629
Švédské království 1629–1721
Ruské carství 1721–1917
Německé cisařství 1917–1918
Lotyšská republika 1918–1940
SSSR 1940–1941
Nacistické Německo 1941–1944
SSSR 1944–1990
Lotyšská republika 1990–dosud
Přesto, že si různí pánové zkoušeli, jaké to je vybírat od Lotyšů daně, národ se nerozplynul. Ani soudruhům ze Sovětského Svazu se nepodařilo Rigu zničit a tak v září roku 1989, kdy jsem v Rize byla poprvé, vypadala většina města skoro stejně jako dnes.
Ale toto město má něco, co nám v Praze chybí. Je to krásná velká tržnice, kde se dají koupit ty nejlepší potraviny včetně masa a ryb, které u nás neseženeme vůbec nikde. Haly u nádraží, kde se trhy konají, byly údajně postaveny jako hangáry pro vzducholodě, ale vypadají prostě jako skladové haly z meziválečného období. Ale protože Riga byla ve středověku několik století členem obchodního spolku baltických měst zvaného „hanza“, je tu dostatečná obchodní tradice. Ve středověku prý vyváželo Lotyšsko obilí až do Portugalska.
