V Asii se Nový rok slaví v různých zemích v různou dobu, ale u nás se na Staroměstském náměstí v Praze slavil čínský Nový rok letos poprvé. Výzdoba byla roztomilá, na pódiu se střídaly čínské soubory a památkáři si stěžovali. Nicméně poté, co Prahu zaplavili čínští a korejští turisté, kteří tento svátek slaví a poté, co náš pan prezident spojil krtka s pandou, máme důvod si na čínskou výzdobu v centru Prahy zvykat.
Určitě nejsem odborník na Čínu, ale jsem jako většina lidí na Zemi poměrně dobře obeznámena s čínskými výrobky, protože v našich obchodech skoro žádné jiné nejsou. Na výrobu věcí byli Číňané ale asi dobří vždycky. Už do Římské říše dodávali hedvábné látky. Mám ráda detektivky ze staré Číny o soudci Ti. Ty by se měly odehrávat v sedmém století a kultura a organizace státu byla tehdy ve srovnání s námi Středoevropany opravdu úžasná. A i tehdy Čína dodávala do Evropy hedvábné látky, aby králové a církevní hodnostáři mohli nosit nádherné reprezentativní oděvy – luxus z dovozu.
Ve 13. století byl v Číně Marco Polo a napsal (tedy nadiktoval) o své cestě a pobytu knihu a podle té knihy natočili před lety Italové opravdu pěkný televizní seriál. Ale potom se to všechno nějak zvrtlo a v Evropě přišla do módy spíš Amerika (i když to bylo jen omylem). Hedvábná stezka přes Turecko a Střední Asii už nebyla tak populární a do Číny se jezdilo taky lodí.
Jenže Číňanů pořád přibývalo, a protože jsou na rozdíl od některých jiných národů docela šikovní a pracovití, navázali v posledních desetiletích na své historické poslání dodávat do Evropy textil a tuto činnost z hlediska kvantity podstatně rozšířili i na jiné výrobky. Kvalita sice poněkud utrpěla, ono je i pro národ s více než jednou a půl miliardou lidí těžké zásobit tričky a kalhotami více než 7 miliard obyvatel Země, ale jakž takž se daří. Platy stoupají, občané už nechtějí pracovat 20 hodin denně, 360 dnů za rok. Chtějí cestovat, bavit se a pokud možno hezky bydlet a oblékat se aspoň tak dobře jako ti, pro které šijí.
Číňané cestují do Evropy, staví si domy podle evropských i amerických vzorů a pořád jich přibývá. Do Číny už se nevejdou a rozšiřují se všude. Severně od Číny jsou ještě tisíce kilometrů málo osídlené země. Půl miliardy lidí by se tam určitě vešlo a práce by se tam taky našla.
