Pro západní Evropu je symbolem úspěchu nynější ukrajinské revoluce Julia Tymošenko. Pro mě je to počet pokácených soch Lenina. Letos to bylo devadesát let, co zemřel. V mém dětství to byla osobnost, jejíž jméno se oficiálně opakovalo nejčastěji.
Vzhledem k mému jménu, které je jeho pseudonymu podobné, to byla moje oblíbená postava. A teď na Ukrajině padají jeho sochy. Za poslední dny jich padlo asi 30, třeba v Dněpropetrovsku, Poltavě, Černigovu, Žitomiru a Chmelnickém, Kirovogradu, Mikolajevu, Krivém Rogu a Dněprodzerdžinsku. Některá ta města jsou velká, některá na tamní poměry malá... A všude někde v centru na křižovatce stály do dnešních dnů sochy Vladimíra Iljiče v pozici dopravního strážníka řídícího dopravu.
A tak se asi Ukrajinci konečně rozhodli, že už toho starého regulovčíka nechtějí. První, o kterém jsme byli informováni, padl právě v centru Kyjeva. Jeden z posledních stojí ještě v Charkově, prý se o něj včera poprali jeho příznivci s odpůrci a zatím ještě stojí. V Užhorodu sochu Lenina odstranili už před více než dvaceti lety, ale Rusíni vlastně nejsou Ukrajinci a Ukrajincům moc nevěří. A také, nutno přiznat, už jich tady moc nežije, kdo může, odchází za prací jinam, ať už do Ruska nebo do Evropy. Ale teď by se snad mohla zlepšit i jejich situace, situace národa odděleného horami od velké země, ke které formálně patří už třiadvacet let, při započtení i doby USSR skoro sedmdesát let.
Takže Leninové padají. Ti bronzoví jdou asi do sběru, kamenní budou rozbiti na dlažební kostky, které teď asi na některých náměstích chybí, nebo na pomníky mrtvých. Pořád to moc nechápu, proč je tam nechali tak dlouho stát. My u nás jsme v roce 1918 káceli Habsburky, po roce 1948 mizel Masaryk, po roce 1989 zmizeli všichni Leninové a Gotwaldové a jim podobní. Změna je život a nechápu, proč v Charkově Lenina brání. Že by si mysleli, že Sovětský Svaz pořád ještě existuje a teprve teď ho nějací chuligáni rozbíjejí?
Samozřejmě, nějací Leninové by se měli uchovat. Ideální by bylo je shromáždit v nějakém Leninparku, umístit mezi nimi vláček, restaurace se sovětskou stravou včetně vodky a Žigulevského piva. Protože zapomínat na to, co bylo, se nemá. Když zapomeneme, budeme všechny naše chyby opakovat.
Takže doufám, že na Ukrajině opravdu už nastoupí normální evropský stát, kde korupce sice existuje, ale má šanci na to, že bude odhalena a v lepším případě i odsouzena, kde poslanci nejsou majetkem politické strany (která je majetkem člověka, který žije z rozkrádání státního majetku), ale můžou rozhodovat podle svého svědomí. Také bych Ukrajincům přála, aby za každou cenu nehledali jednoho silného vůdce (nebo vůdkyni), protože takový člověk vždycky může podlehnout dojmu, že si může dovolit všechno.
A paní Tymošenková se mi nezdá. Hlavně ten její umělý cop...Jestlipak někdy viděla mou oblíbenou pohádku Mrazík? Vy si určitě všichni dobře pamatujete Marfušku, holubičku, jak vypadala po koupeli v kachňáku – když jí upadl falešný cop...
