Bretaň (a kousek Normandie) – panoramatický fotoblog

Už před lety jsem se chtěla podívat do Bretaně, protože mě fascinovalo nejen moře, jako každého vnitrozemce, ale také megality, kterých je právě v Bretani spousta. Poprvé jsem se tam podívala v roce 2000, podruhé letos v červnu.

Bretaň je země vysokého přílivu a nízkého odlivu, silného západního větru, prastarých památek a obilných polí. Součástí Francie se stala až začátkem 16. století a i když dnes už jen velmi málo lidí mluví bretonsky, pořád se považují za Bretonce, tedy keltský národ (i když přistěhovalců, včetně těch z Afriky a Asie, přibývá, hlavně ve velkých městech).

Hora svatého Michala s klášterem, která je u nás velmi známá a často považovaná za bretaňskou, leží těsně u hranic Bretaně v Normandii, v místě, kde je vůbec největší rozdíl mezi přílivem a odlivem. Romantika toho, že můžete chodit po dnu moře, přitahuje mnoho lidí. Tentokrát jsem neměla možnost si to vyzkoušet, ale jenom proto doufám, že se tam zase podívám.