Oooooo, služby, služby, kdy už se v ČR zlepšíte???

Nevím jak Vy ostatní, ale stále se často setkávám s negativními zkušenostmi, co se služeb v České republice týká. Vlastně ani nechápu proč. Pamatuji si ten optimismus po revoluci, kdy jsme pomalu začali strkat nos do zahraničí a žasli nad ochotou prodavaček v obchodech, jejich rychlostí, stylem obsluhy v restauracích atp. Je pravda, že srovnávat služby u nás v českých restauracích příkladně s těmi americkými, to je prostě nesmysl. Ti z Vás, kteří viděli film Waiting, asi budou vědět, o čem mluvím. Sama musím uznat, že mnohdy je to snažení číšníků v Americe o spropitné prostě přehnané a máte pocit, že by vás láskou snědli. Všeho moc škodí, ale možná by se na to dalo rychle zvyknout.

Každopádně si dobře pamatuji tu víru, že všechno se musí zákonitě vyvíjet. Proto i služby se určitě u nás se budou vyvíjet. Samozřejmě k lepšímu. Pravda, změny nastaly, ale je současná situace po 24 letech uspokojivá? Pro příklad není třeba chodit daleko. Restaurace v centru Prahy nebo restaurace obecně. Ceny stále rostou, ale kvalita služeb nikoliv. Trvalo mi několik let, než jsem si v Praze našla oblíbenou restauraci, kde výborně vaří, obsluha je super, ceny normální a navíc v centru. Místo samozřejmě neprozradím, i tak se tam dá občas těžko sednout. Dnes mi kolegyně vyprávěla, že šli na pracovní oběd, bylo jich šest. Na jídlo čekali neuvěřitelně dlouho, a když si chtěli dát desert, číšník jim přinesl automaticky jídelní lístek. Po vybrání desertů se dozvěděli, že toto zrovna není, ale že mají v denní nabídce jiné dorty, které jim vyjmenoval. Vybrali si tedy v šesti lidech znovu a při nové objednávce se zase dozvěděli, že deserty sice jsou, ale od každého je jenom jeden a celkem mají už jen 4. V šesti lidech je co docela zajímavé, pan číšník asi neumí počítat ani přemýšlet. Při placení nastal další problém. Terminál nechtěl kartu vzít, opakovaně, ačkoliv v jiných restauracích funguje. Někdo z přítomných zmínil, že včera to vypadalo u placení podobně. Na to se na ně číšník utrhl, že co mu tedy dávají tuhle kartu, když vědí, že nefunguje.

Dva týdny zpátky jsme byli v restauraci a příbuzná mojí kamarádky ze zahraničí si objednala (sama bez mé pomoci) salát Cesar s lososem, protože na kuře je alergická. Na stůl dostala salát Cesar s kuřetem. Jakožto jediná česky mluvící osoba u stolu jsem musela situaci se servírkou řešit. Dostaly jsme se postupně v podstatě do hádky, že o žádném lososu nebyla rozhodně řeč a jestli to chceme změnit, není problém, ale musíme zaplatit obě jídla. Nevidím jediný důvod, proč bychom měli zaplatit za něco, co jsme si neobjednali. Nehledě na to, že když slečna pokládala na stůl lahev vína, prostě jí otevřela a odešla. O nějakém ochutnávání a rozlévání asi nikdy neslyšela. Tomu říkám kvalita služeb. A to už ani nemluvím o tom, jak se celou dobu tvářila.

A co se týká obchodů, tak tam taky zrovna nehrajeme prim. Určitě se vám už stalo, že někam přijdete a prodavač na vás vrhne smrtelný pohled, jak děsně ho rušíte. Chraň ruka Páně, kdybyste chtěli s něčím pomoci při výběru nebo podobně. Nedávno jsem si zkoušela koupit v jednom butiku šaty. Prodavačka na mě zírala, nad mojí nerozhodností jen kroutila očima a evidentně se nemohla dočkat, až vypadnu. Když jsem se jí zeptala zoufale na názor, doufajíc, že bych mohla její odtažitost zlomit, prostě mi odpověděla: „Ježíš, to já nevím, to musíte vědět sama, co chcete.“

Já vím, že to je jen špička ledovce. Je mi jasné, že existuje spousta daleko horších příhod. Nemluvě o obchodování na internetu, reklamacích, kdy zákazník je kolikrát úplně bez šance…. Je toho mnoho. Ráda bych věřila, že se to všechno změní, ale není 24 let na změnu dost? Tak kde je ta chyba??