Vraždící osvěžovač

Nedávno se u nás doma objevil nový předmět, který měl ambice udělat život zase o něco jednodušším a příjemnějším - automatický osvěžovač vzduchu. Vypadá naprosto neškodně, jednou za půl hodiny do éteru vystříkne aerosol vonící po jahodách, ovšem kombinací několika faktorů se z něj stává přímo smrtící zbraň.

Maminka rozhodla o jeho umístění na záchod, s čímž jsme všichni souhlasili, osvěžovač umístili a šli si po svém. Ta pekelná bílá krabička si v tichosti dřímala na svém místě na nádržce a plánovala svůj brutální útok. 

Ten přišel zhruba o dva dny později. Šel jsem vykonat finální proces své metabolické proměny a netuše zradu jsem otevřel dveře toalety. Ještě než jsem stačil rozsvítit, ozvalo se zasyčení trysky spreje a dávka jahodové svěžesti mě zasáhla přímo do očí. Chvíli jsem si myslel, že to bude v pohodě. Asi tak dvě vteřiny. Pak to začalo nesnesitelně pálit a štípat. Rozběhl jsem se tedy ke koupelně, že si oči vypláchnu.

Bohužel pro mě se mi do cesty postavil jeden z mých psů a začal zírat, proč tak vyšiluji. Posadil se, zívnul a dále nečinně příhlížel ženoucí se zkáze. 

Na zvolání: „Uhni, sakra!“ nereagoval a pokračoval v tupém zírání. Lidově řečeno měl „zásek.“

Neměl jsem kam uhnout, nezbývalo mi tedy nic jiného, než ho překročit. Zvedl jsem nohu, chystal se udělat prodloužený krok a pes udělal přesně to, co jsem čekal. Ačkoli jsem doufal, že se tak nestane.

Totiž splašil se a přesunul přesně na místo, kam směřovala moje noha. A já, v hrůzné vidině psa s rozšlápnutou hlavou, jsem nohu nechal zvednutou a smířil se s nevyhnutelným pádem. Nevadí, že se páníček rozšvihá o botník, hlavně, že se pejskovi nic nestane.

Ozvala se dutá rána, když moje čelo narazilo plnou vahou do dřevěné stěny botníku, následovaná trapnou chvílí ticha a přemýšlením, kde se vlastně stala chyba.

Jednu výhodu ta kolize ale přeci jen přinesla. Pálení v očích už jsem tolik nevnímal.

Jakmile jsem se probral a konečně si vypláchl zrak, odešel jsem na toaletu, s odhodláním v očích (a s ochrannými brýlemi ) jsem osvěžovač popadl a položil na nejvyšší skříň v předsíni, odkud nehrozí bezprostřední ohrožení ze strany osvěžovače.

Proto Vás tímto varuji: Dejte si na osvěžovače pozor. Tváří se neškodně a ve své bílém plastovém flegmatismu tak i vypadají, ale v zákeřnosti mají dostatečný potenciál k ovládnutí všech domácností a postupně i všech zemí. Bacha na ně. Anebo si jen dobře rozmyslete, kam je umístíte.

Náš osvěžovač zůstal na skříni a přestože jistojistě čekal na příležitost k druhému útoku, došla mu náplň. A jelikož se nikdo neobtěžoval ji znovu doplnit, každou půl hodinu se teď ozývá smutné zachrčení trysky bez obsahu. Stal se vlastním smutným pomníkem své bývalé svěžesti.

A já budu chodit kolem a vysmívat se jeho nemohoucnosti tak dlouho, dokud mu nedojdou baterie.