životní moudro dětí

Člověk chce stíhat spousty věcí a to co má opravdu smysl, si někdy nechá proklouzávat mezi prsty. Koukám do počítače, už ani nevím, co bylo tak strašně důležité, když na mne můj chlapeček něco mluví. Vnímám ho napůl, takže také už nevím, co vlastně chtěl. Až když ke mně začínají pronikat slova mého Tadeáška:„Maminko, já jsem tady! Maminko, koukám na Tebe!“, zvednu hlavu...

Ještě, že mám svého moudrého malého prince, který mne znovu učí, co jsem jako dítě taky věděla a uměla a co jsem bohužel už zapomněla. Učí mne, že jsme TADY a TEĎ! A není nic důležitějšího než mé děti, jejich smích, pláč, láska a přítomný okamžik. Všechno ostatní počká!

Buďme znovu dětmi a nemysleme na minulost, netrapme se tím, co teprve přijde, žijme tím, co je. To je to pravé bohatství, které nám nikdo nemůže vzít.