Líná špinďíra Věra a vulgární hysterka Lucie z Výměny manželek

V posledních dnech a týdnech mě v médiích chtě nechtě atakoval hon na jakousi paní Věru z pořadu Výměna manželek. Narážela jsem na to v titulcích na každém kroku...

...tak mi to nakonec nedalo a daný díl zmíněného pořadu jsem si na internetu v archivu vyhledala a přehrála. Chtěla jsem vidět a slyšet, co se tam tak strašného odehrávalo.

Po zhlédnutí a hlavně v souvislosti s bublinou, která se okolo toho nafoukla, jsem se rozhodla, že i já si dovolím vyjádřit svůj názor. Nečekejte ovšem, že budu další v řadě, kdo bude do Věry kopat. Na druhé straně ji samozřejmě ani nechci obhajovat. Ale zastávám pravidlo, že pravda je vždy někde uprostřed a i v bibli stojí: „Kdo z vás je bez hříchu, ať první hodí po ní kamenem.“ A jak jste sami mohli vidět, ani paní Lucie, která se holedbala tričkem „Nejlepší maminka na světě“, není dokonalá. Ale ani do ní se nechci navážet. Spíš chci shrnout objektivní skutečnosti a podívat se na to možná z jiného úhlu, než učinila většina těch, kteří bez rozmyslu paní Věru kamenují a paní Lucii blahořečí. Já osobně mám k oběma své výhrady.

Není pochyb, že se paní Věra jevila jako dost líný člověk, který práci nevidí a zřejmě asi ani nechce. Nemá základní hygienické návyky, typické pro civilizovanou společnost – nečistí si zuby, koupe se jednou týdně, nemyje si ruce po toaletě apod.

Hygienické návyky si osvojujeme již v dětství a to především příkladem z rodiny. Paní Věra pochází zřejmě z prostředí, kde se takové věci příliš neřešili a tak se je asi neměla od koho naučit. Zato se naučila už v šesti letech kouřit jak fabrika a to jí vydrželo dodnes. Dokonce jí nepřijde divné a nenormální kouřit dětem pod nos.

Jenže to, co je normální a nenormální, je vždy relativní. Až v posledních letech vidím intenzivní boj proti kuřákům. Není to tak dlouho, co si lidé uvědomili, že i pasívní kouření škodí zdraví. Naštěstí!!!

Ještě na konci minulého století se naše babičky a dědové myli jen jednou týdně a to obvykle v sobotu a nikomu to nepřišlo divné.

A možná byste se divili, kolik lidí hrajících si na inteligenty si nemyjí po toaletě ruce, případně jen vodou. Během života na koleji jsem měla nejednou možnost toto vypozorovat. Občas si toho všimnu i nyní na toaletách v divadle nebo obchodním domě a to jsou občas nějaké dámičky.

Každopádně, když už si myslíte, že paní Věra nemá čím překvapit, zjistíte, jak jste se mýlili. A to ve chvíli, kdy začne do kamen přikládat PET lahvemi.

Lucie hrající si na čistotu, si do cizí rodiny přivede psa (co kdyby měl někdo alergii?!). No a se psem nejen že spí v posteli, ale dokonce pokládá na normální, sdílet s ním talíř. Někdo nemá rád zakouřenou místnost, jiný by se zase třeba pozvracel, najít v polévce chlup od psa.

Její gesto, zaplatit ze svého na měsíc větší byt, mi nepřišlo vhodné a spíš dost nesmyslné. No a její vulgarity a narážky na adresu paní Věry před dětmi, nebyly též na místě. Ač tedy nutno podotknout, že se držela, jak to šlo a výbuch přišel až pak mezi osmi očima, kde se tedy předvedla v plné kráse. Ale věřím, že to myslela dobře, možná i ten dopis na sociálku…

Každopádně argumentovat někomu tím, že není dobrá matka, protože nenaučila děti čistit si zuby a umývat ruce, mi přijde irelevantní. Já osobně totiž posuzuji dobrou matku dle toho, jak miluje své děti. A skutečně jsem neměla nejmenší pocit, že by holčičky paní Věry trpěly nedostatkem lásky nebo snad hlady či nějakým týráním a zneužíváním.

Kdyby se stalo to, co Lucie prorokovala mezi osmi očima, že by rodině Věry byly děti sociálkou odebrány a dány do dětského domova, byla by Lucie pokojená? Byli byste Vy všichni, kteří Věru lynčujete též spokojení?

To, že žily v podmínkách, které většina z nás nepovažuje za „normální“ je jedna věc. Důležitější pro mne ale je, že žily s rodiči, kteří je mají rádi a mají pro ně připravenou náruč a pohlazení.

Děti v dětských domovech sice mají hmotně vše, ale to nejdůležitější pro jejich zdravý psychický vývoj jim chybí – táta, máma a jejich Láska.