Podle legendy nápis „Servít je vůl“ vznikl na jedné pražské vysoké škole, kde jako zkoušející byl jistý pan Servít a na chudáky študáky byl pes.
O nápisu kolují legendy, začal se objevovat nejprve na WC oné školy, poté se rozšířil do Prahy a odtamtud do celého světa. Dokonce legendy vypráví, že se objevil i na letišti v Chicagu v USA. Také ve známém románu Zvonokosy se dočteme, jak poklidný život malého města naruší předvolební snaha starosty postavit něco pro lidi - veřejný záchodek - a tím si veřejné mínění naklonit na svou stranu.
I v Litomyšli řešili podobný problém, měli nevyhovující veřejné záchodky a tak vznikl projekt nejenom nových záchodů, ale i zázemí pro turisty, za 4,5 milionu korun. Nic proti veřejným toaletám, zejména pokud jsou tam, kde je lidé potřebují, jsou čisté, zkrátka hodné kulturního města 21. století, jakým bezesporu město Litomyšl je.
Problém je jinde. Peníze město dostalo od ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a najednou muselo řešit, jak povinně utratit peníze za propagaci. Ne propagaci zázemí pro turisty, ale propagaci veřejných toalet a to ve výši 270 tisíc. Podle MMR, které má rozdělování dotace na podporu cestovního ruchu na starosti, musí pět až deset procent z ceny projektu jít na propagaci projektu. Veronika Vároši ředitelka odboru komunikace MMR uvedla, že dosud nebyla vznesena proti této podmínce žádná námitka, naopak příspěvek na propagaci vytvořených projektů je obecně kladně hodnocen, protože zvýší povědomost o vytvořeném produktu u široké veřejnosti.
Tedy město Litomyšl se tím muselo poprat. Padaly různé návrhy, například že součástí propagačního letáku může být karta, že každé desáté čurání bude zadarmo, to byly ty slušnější, někteří litomyšlčané navrhovali, aby se tváří nových toalet stala sama paní ministryně MMR, až po zcela neslušné, který si každý čtenář umí zcela jistě představit. Tedy nakonec Litomyšl objednala inzerci v novinách za 150 tisíc korun, 50 propagačních fotografií za 25 tisíc. I grafické zpracování inzerátů, přípravu a tisk 150 plakátů. Na WC upozorní také pět velkoformátových cedulí, jejichž příprava, tisk, převoz a instalace budou stát 25 tisíc.
Tedy až uvidíte inzerát, přijeďte se vyčůrat do Litomyšle, nebo plakát na Smetanovu Litomyšl, na kterém vás budou zvát na veřejné WC, nedivte se. Nebude to proto, že vám filharmonici budou vyhrávat při zastávce na WC, bude to proto, že nějaká hlava pomazaná vymyslela, propagace musí být, že směrnice EU to prostě nařizují a basta. Nejde přeci o to, smysluplně utratit peníze vybrané daněmi a to mnohdy od lidí, z nichž někteří než korunu utratí, tak ji obrátí v dlani ne dvakrát, ale pětkrát, ale o to propagovat.
Takže věřím, že na WC v Litomyšli se brzy objeví onen světový nápis Servít je vůl. Nebo to nebude tentokráte Servít?
