Jak rozumím případu Parkánová

Člověk nějak "rozumí" věcem, aniž by byl znalec. Ať si říká třeba stokrát - nerozumím tomu, to nemá cenu o tom uvažovat, přece jenom v něm roste nějaký dojem. A já má z případu V. Parkánové tento dojem:

Postupovalo se podle zákona, který neukládá povinnost zjednat si v této věci názor odborníka. Podobně se postupuje v mnoha jiných případech. Proč tedy jednat jen o Parkánové?

Můj názor je. Měla by to být povinnost, pokud jde o takové částky, člověk by to čekal. Vezměme si třeba padáky. Tam by se přece odborník vyslovit měl, vždyť jde o život (a o peníze). Pokud to jde i bez  pohledu odborníka, pak lze očekávat šlendrián - padáky nebudou padat, letadla létat, vysílačky komunikovat. A takový šlendrián - alespoň jak to vím z novinových zpráv - u nás byl. Pravděpodobně z důvodu - jak se teď dozvídáme, že o těchto věcech ze zákona mohla rozhodovat i paní Parkánová, i pan Kalousek - bez ohledu na to, jak jim to radili, a to nás vede k závěru, že pohled odborníků chybí i v mnoha jiných věcech. Nakonec když se přijde na to, že se něco zbabralo, tak se řekne - ale odborník nemusel být osloven, to zákon nevyžaduje. A když se někde zbytečně utratí pár miliard, tak se řekne - všechno proběhlo v souladu se zákonem. Takže v tomto světle já vidím případ Parkánová. Není vinná mezi nevinými, ale vinná mezi vinnými.