Do EU bych šel i s nepoctivcem, do Ruska ani s poctivcem.

  Je mi jasné, že za tohle mnoho pochvaly nezískám. Ale co, o to mi nejde a já na to nestůňu. Ale je to nyní pro mě tak, že nezáleží moc na tom s kým, ale na tom kam. 

 Jak napsal kdysi Saifert - mám radši Francouze, který blije, než Rusa, který zpívá. A podobně se to má i se mnou. Já vím, že motivace může být ryze hedonistická a utilitaristická, ale nesoudím motivaci, ale směr, a ten mi vyhovuje. Já bych byl radši, kdyby to bylo jinak, ale není to tak, voliči vybrali,  a já mohu být jen při tom, co zastávám. EU je pro mně důležitější, než vlatnosti dotyčného člověka. Múžete to chápat takto: V EU je ochrana individua silná, a pokud mi bude chtít nepoctivec ublížit, nebude to mít snadné a asi se mu to nepodaří. V Rusku se mě nakonec zastane jen ten poctivec, ale i on mě nakonec zastřelí, ač asi nerad. Proto se do EU vydám i s nepoctivcem, v naději, že se na jeho čachry přijde, než do Ruska s poctivcem v obavě, že se časem vlivem prostředí změní on. Takže nezáleží primárně s kým, ale kam. 

 T. Lajkep

Rychlá odpověď