Prosba ze zlomeného srdce

Srdce izraelského lidu je bolavé z tragických událostí, které se dějí. Je to bolest, kterou cítí hluboko uvnitř a která prostupuje samotným vzduchem, který dýchá.

Jak kdysi prohlásil kabalista Menachem Mendel z Kotzku: „Nikdo není úplný, když se jeho srdce rozpadá na kusy.“ Zlomené srdce je velmi citlivé na své vlastní rány a vroucně touží po uzdravení a celistvosti.

Člověk se zlomeným srdcem je jako otevřená kniha, zranitelný a odhalený. Je citlivý i na malé bolístky, a může litovat, že tomu nezabránil.

Ostré rozepře izraelského lidu v průběhu celého roku, které se projevovaly neustálými protesty a demonstracemi, se tragédií 7. října ukončily. Dnes lidé Izraele se zlomeným srdcem mohou společně a opravdově prosit o uzdravení.

Prosba je prostá: kéž našimi srdci neprocházejí nepřátelské myšlenky, kéž do nich nevstupuje hloupost a kéž se v našich vzájemných vztazích neobjevuje pohrdání a arogance.

Tak se přibližujeme k rovnováze se základními zákony přírody – zákony lásky, obdarování a spojení – neboť pokud nejsme ochotni sladit se s jednotou celku, kterým je samotná příroda, pak je i vratký základ naší jednoty.

Jak můžeme zharmonizovat svou jednotu s jednotou přírody? Tak, že budeme v srdcích neúnavně prohlubovat modlitby o nápravu našich roztříštěných tužeb, abychom sjednotili naše touhy do jedné společné.

V našem zraněném stavu se skrývá obrovská příležitost: prosit o uzdravení, modlit se za jednotu všech, aby se lidstvo stalo jedním harmonickým celkem – národem spojeným „jako jeden člověk s jedním srdcem“.

Doufám, že tato prosba ze zlomeného srdce nás bude provázet i nadále a že nám pomůže vytvářet žádoucí pocit jednoty nejen v našem národě, ale na celém světě.