Podaří se nám naplnit svět láskou?

Všichni chceme žít ve světě naplněném láskou, ale zároveň si myslíme, že je to nemožné. Ale co kdybychom dostali šanci v takovém světě plném lásky žít?

Žijeme ve světě, který je mnohem méně bezpečný a předvídatelný než v minulosti. Čím více mezi námi narůstají konflikty, soupeření a boj, tím více se stává náš život horší a horší.

Naše sobecká povaha, která usiluje o svůj prospěch na úkor druhých, se začíná obracet proti nám. Nikdy se nám nepodaří uspokojit své stále rostoucí požadavky, a proto vypouštíme do světa stále více zloby a krutosti, což se nám následně vrací jako zničující bumerang.

A teď si představte, že bychom dokázali obrátit svoji pozornost a vztahy mezi námi bychom vytvářeli pouze z pozice lásky a vzájemné péče.

Co kdybychom mohli náhle změnit svět tak, aby nikdo nevykořisťoval a neubližoval druhým?

Pak by se před námi otevřel převrácený svět, ve kterém bychom změnili směr našich obav, úzkostí a veškerých negativních pocitů – na směr k podpoře, povzbuzení a lásce ke druhému.

Láska by se stala zárukou a my bychom toužili, mysleli a jednali v jejím zájmu. Přestali bychom vkládat síly do neustále se zvyšující výroby, reklamy, používání a vyhazování zbytečných přebytků.

Kdyby byl svět naplněn láskou, a i kdyby nikdo nevydělával, stále bychom mohli uspokojovat své potřeby, protože bychom netoužili po přebytcích. Naopak, atmosféra lásky a vzájemné úcty by nás zcela uspokojila.

Dnešní přebujelé lidské ego nás stále více vtahuje do hlubšího konfliktu s přírodou.  Asi 90 % z toho, co produkujeme, je zbytečné, naopak příroda sama produkuje jen to, co je nezbytné. V přírodě je vše opakovaně využíváno na 100 procent své kapacity.

Příroda funguje jako uzavřený, celistvý systém a náš vliv na ni se zvrhl na nepřípustnou odchylku. Naše produkty se do přírody nevracejí ve své přirozené formě, ale v podobě deformované, která vrací do přírody toxiny a průmyslové jedy.

Kdybychom se však k sobě chovali s láskou, vyčistili bychom svět. Vztah lásky a péče mezi námi by nahradil naši touhu po nadbytku a zbytečnostech, a znovu bychom nalezli rovnováhu mezi námi a přírodou.

Dokud od základu nezměníme vztahy k sobě navzájem, dokud láska nenahradí nenávist, péči a podporu, lhostejnost a apatii – tím více budeme investovat do technologií k vyčištění světa a tím stále více bude náš svět zamořený. Příroda nás stejně nakonec donutí, abychom vzájemné vztahy uvedli do rovnováhy, abychom na celém světě vytvořili atmosféru lásky a vzájemného respektu. Dokud to neuděláme, bude nám příroda neustále připomínat, že naše pokusy řešit nahromaděné problémy bez nápravy vztahů mezi námi, nás povedou jen k dalším problémům a utrpení.

Aby se v našem světě rozvinuly láskyplné vztahy, musíme vůči sobě navzájem projevovat ohleduplnost, péči a odpovědnost. Vzájemně si musíme pomáhat, abychom se zapojili do integrálního systému přírody. A pak se staneme svědky nového láskyplného světa, ve kterém se vyřeší problémy a krize, které nás dnes trápí.