Nikdo nechce válku, a přesto stále proti sobě bojujeme.

Před několika dny Norma Livne, moderátorka pořadu El Mundo („Svět“), věnovala jeden ze svých pořadů odpovědím na otázky mých studentů. Jedna z otázek se týkala války v Evropě.

Otázka zněla: Proč přesto, že nikdo nechce válku, stále proti sobě bojujeme?

Jak může někdo věřit, že pokud jste agresivní a rozdrtíte svého odpůrce, tak máte pravdu? To není spravedlnost, je to tyranie.

V podstatě lidé nemohou žít bez války. V každém okamžiku probíhá někde na planetě aktivní konflikt.
Když se nad tím zamyslíte, nedává to smysl. Lidé na otázku, zda věří, že násilí může vyřešit spory, se shodují, že nemůže. V takovém případě se tedy ptáme, proč bojujeme? Je to proto, abychom ukázali, kdo má pravdu? To by znamenalo, že ten silnější je zároveň ten, kdo má pravdu, protože vyhrál válku. To je jednoznačně nesprávná odpověď.

V zásadě je nejen nesprávná, ale i odsouzeníhodná a nemorální. Jak může někdo věřit, že pokud jste agresivní a rozdrtil jste svého odpůrce, pak máte pravdu? Toto není spravedlnost, to je tyranie. Nejsme dokonce ani zvířata, jsme horší než zvířata!

A přece je to lidská přirozenost. Takto se chováme od úsvitu věků a nezmění se to, dokud nezměníme svou lidskou povahu. Když si uvědomíme, že už máme po krk svého egoismu a chceme začít žít lépe na této planetě, pak budeme schopni vymyslet příjemnější způsoby života.

Když se rozhodneme vzdát se své sebestřednosti, zjistíme, že se protiklady navzájem neruší, ale doplňují. Protiklady se navzájem neohrožují, ale chrání a podporují svou existenci.

Vzájemně se doplňující protiklady existují nejen v přírodě, ale také u lidí. Tak jako jaro nemá význam bez podzimu, tak kapitalismus nemá význam bez socialismu. Totéž platí pro liberalismus a provincionalismus, globalizaci a izolacionismus. Každý pojem ztrácí smysl bez svého protikladu, který jej pomáhá definovat a objasnit.

Pravda však není ani na jedné straně. Pravda spočívá v jednotě a spolupráci. Pravda je to, co podporuje život. Například srdce a plíce plní velmi odlišné, téměř protichůdné funkce. Plíce sytí krev kyslíkem a srdce ji pumpuje do celého těla, aby odevzdala kyslík do orgánů. Z hlediska okysličování krve jde o protichůdné funkce. Přesto můžeme mít zdravé tělo jen tehdy, kdy je funkce srdce i plic přesně zkoordinována. „Pravda“, chcete-li, není v tom, že krev musí být nasycena kyslíkem, ale ani v tom, že musí být odkysličena. Pravdou je, že když srdce a plíce fungují správně, nastává rovnováha, zdraví a vitalita.

Pravda je tedy rovnováha, nikoli podřízení se. Pokud zachováme rovnováhu, v níž všechny části společnosti přispívají svým přiměřeným a jedinečným podílem, budeme mít vyváženou a zdravou společnost, jejíž členové jsou v bezpečí a spokojeni. Pokusíme-li se odstranit některý z orgánů společnosti, odsoudíme celou společnost k nestabilitě, nespokojenosti a konečnému rozpadu.