Nevěřte v jednotu založenou na egu.

Nedávné tragické události mezi Izraelem a Hamásem jasně ukázaly, že naše největší zranitelnost vůči teroristům nespočívá ve vnějších hrozbách, ale v našich vnitřních rozporech. 

Naše vlastní demonstrace, protesty a zlost, kterou mezi sebou šíříme, nás oslabují a povzbuzují ty, kteří nás chtějí napadnout. Přestože je důležitost jednoty široce uznávána, méně jasné zůstává, že jednota je pouze začátek významnějšího cíle.

Příběh o Babylonské věži slouží jako výstižný příklad následků zneužití jednoty. Babylonští obyvatelé, kteří byli sjednoceni ve svém záměru, využili sílu jednoty poháněné skupinovým egoismem k výstavbě věže. Ale kvůli jejich sobeckému zneužití sjednocující síly se nakonec věž zřítila, obyvatele rozptýlila a zamotala jejich jazyk. Podobně historie komunismu ukazuje, jak se zdánlivě ušlechtilá snaha o rovnost a přátelství založených na jednotě může zvrhnout v chamtivost a útlak, což má za následek ztrátu milionů životů.

Pokud je jednota postavena na chybných základech, tj. sobeckosti, hrozí, že bude podkopán její potenciál pro pozitivní změnu. Nestačí jen prohlásit: „Společně zvítězíme.“ Pouhá jednota sice může odvrátit vnější nepřátele, ale selhává v řešení nekonečného vnitřního konfliktu s našimi rozdělujícími egocentrickými sklony, jež se v nás neustále projevují. Bez vyššího řídícího principu se ego bude opět prosazovat, aby udržovalo koloběh konfliktů a přitahovalo vnější hrozby.

Tímto vyšším řídícím principem není vzdálená postava dědečka přebývajícího v oblacích, ale pozitivní sjednocující síla, která se projevuje ve vztazích, jež budujeme nad našimi rozdělujícími egoistickými sklony. Tato síla, která má své kořeny v základních principech přírody, se projevuje v záměru těch lidí, kteří se spojují s jedním společným cílem: chtějí mezi sebou šířit základní vlastnosti přírody, jako je láska, štědrost a propojenost, a přejí si, aby se tyto hodnoty rozšířily do celého světa. Poté je jednota, která díky těmto lidem vznikne, založena na té základní jednotě, která v přírodě existuje a která přitahuje harmonii a mír, jež v přírodě přebývá.

Abychom vybudovali trvalou společnost, musíme se povznést nad pouhou jednotu a vytvořit společnost založenou na přírodních zákonech. Bez takového uspořádání hrozí jakémukoliv společenskému systému zhroucení a ohrožení jeho členů. Uvědomění si potřeby sladit naši jednotu s věčnou a dokonalou formou jednoty přírody je nezbytné pro přerušení koloběhu vnitřních sporů a vnějších hrozeb. Potřebujeme tedy ve společnosti pěstovat tu jednotu, která je postavena na prospěchu všech, jednotu tvořenou postoji jejích členů, které jsou v souladu s vlastnostmi přírody jako jsou láska, obdarování a spojení.