Málo známá fakta o Alfredu Nobelovi

Když v San Remu 10.prosince 1896 zemřel Alfred Nobel, ve své závěti věnoval více než 90 procent svých životních příjmů k vytvoření ocenění pro lidi, kteří nějakým způsobem přispěli ke zlepšení společnosti a k míru. 

Toto ocenění je známo jako Nobelova cena za mír. Jeho rozhodnutí vyvolalo ve společnosti velký zájem.

Přitom jeho předešlý život byl úzce spjatý s vynálezy navrženými pro válčení a pro destrukci, z nichž ten nejznámější je dynamit. Chtěl kromě vývoje progresivního prachu, vytvořit stroj tak silný, že by kvůli svým ničivým účinkům znemožnil válku. Věřil tomu, že ničivá síla zbraní může paradoxně ukončit válku rychleji, než jednání a uzavření míru. 

Nobel nežil dost dlouho na to, aby byl svědkem první a druhé světové války, kde byly jeho teorie radikálně vyvráceny. Přesto se člověk nemůže ubránit otázce, co ho na konci jeho života, přimělo, aby tolik investoval do věci související s mírem.

Někteří tvrdí, že to mohla být Nobelova rozsáhlá mnohaletá korespondence s rakouskou mírovou obhájkyní Berthou von Suttnerovou, která se proslavila protiválečným románem Lay Down Your Arms. Právě dopisy mezi nimi, možná umožnily Nobelovi ponořit se do svých myšlenek o válce a míru. Možná právě tohle ovlivnilo jeho rozhodnutí založit mírovou cenu, která nesla jeho jméno.

Jiní, jako například Albert Einstein, tvrdili, že Nobel chtěl očistit své jméno a zmírnit svou vinu založením Nobelovy ceny za mír. Ve skutečnosti Nobel přepsal svou závěť hned potom, co jeho bratr Ludvig v roce 1888 zemřel, a francouzské noviny omylem zveřejnily nekrolog přímo pro Alfreda Nobela. V něm se o něm psalo jako o „obchodníkovi se smrtí, který vydělal jmění tím, že vynalezl způsoby, jak zabít více lidí, než bylo kdy možné."

Zatímco o jeho motivech dnes můžeme už jen spekulovat, vidíme, že veřejné mínění se dá v našem světě snadno koupit. Dnes zná většina lidí Alfreda Nobela díky jeho ceně, spojené se zásluhami o mír a v tomto světle je jeho temná minulost přehlížena. Peníze mají bohužel velký vliv a pokud je člověk dostatečně bohatý, lze si koupit i veřejné mínění. V podstatě se dnes stejným způsobem kupují i masmédia.

Vzpomínám si, jak jsem v roce 2006 mluvil na světovém duchovním fóru v Arose, kde se sešli někteří z největších mírotvůrců z celého světa. Cítil jsem tehdy naději na vytvoření pozitivní změny. Vyjádřil jsem právě tuto myšlenku, že veřejné mínění má moc vše ovlivňovat. Pokud tedy vytvoříme veřejné mínění, které bude ctít a vyzdvihovat lidi, kteří pozitivně přispívají společnosti a konají dobré skutky, svět se pomalu začne měnit. Všichni pozorně poslouchali a souhlasili. Tehdy jsem opravdu doufal, že se svět může změnit. Dnes mi tato moje slova připadají naivní. 

Od té doby se svět bohužel ještě více zhoršil. Lidstvo je pohlcené svým masivně přebujelým egem a míříme do slepé uličky. Proto se budou problémy i nadále stupňovat, budeme nuceni čelit velkým krizím. Je opravdu nutné ztratit vše co máme, dokonce i děti a vnoučata, abychom hledali jinou cestu? 

Je to jen na nás.

Lidé si musí uvědomit potřebu a nutnost vážné změny.
Změna přijde z našeho myšlení a intelektu, ale pouze tehdy, když na to budeme připraveni.
Když uvidíme blížící se slepou uličku a dospějeme ke společnému rozhodnutí změnit naše egoistické způsoby, přijde spása. 

Stále doufám, že se to podaří rychle a hladce, a je to jeden z klíčových důvodů, proč tolik investuji do výuky a šíření moudrosti spojení. 

Pokud Alfred Nobel dospěl k takové vnitřní změně, mohou jiní také.