Dohodou o obranné spolupráci s USA zasadí vláda Putinovi poslední ránu

Ministryně obrany příští týden konečně podepíše obrannou smlouvu s naším spojencem USA. Dobrá zpráva pro občany, špatná zpráva pro dezoláty. S americkými vojáky na našem území Putina tak snadno nepřivítají.

Po více než sedmdesáti pěti letech může Česká republika slavit – naše území opět poctí svou přítomností američtí vojáci. Naposledy jsme je zde ve větším počtu mohli přivítat v roce 1945, kdy, jak ukazují nejnovější výzkumy a konečně nezkreslená interpretace našich národních dějin, osvobodili spolu s vlasovci podstatnou část tehdejšího československého území, ale bohužel vázáni dohodami se Stalinem nedokázali zabránit okupaci Československa Rudou armádou.

Dnes je naštěstí situace zcela jiná, naše republika je pevnou součástí západního světa a neochvějně stojí na straně demokracie a pokroku a již celou řadu let podporuje našeho velkého spojence v jeho aktivitách, které nemocnému světu přinášejí mír, demokracii a prosperitu. Vzpomeňme jen např. na Afghánistán, Vietnam, Libyi, Sýrii, Jemen, Irák, bývalou Jugoslávii a celou řadu dalších oblastí, kde si dnes poté, co v těchto oblastech USA odstranily diktátory a jejich nespravedlivé a nedemokratické režimy, mohou malé děti konečně šťastně hrát, lidé beze strachu chodit do práce a nadnárodní korporace budovat demokratickou a prosperující společnost. Za to, že je tomu tak i u nás a že se to obešlo bez válečného konfliktu, můžeme poděkovat právě našim spojencům, ať už jde o Němce, Francouze či Brity (kteří ostatně vždy stáli neochvějně na naší straně), ale především právě Spojeným státům.

Obranná smlouva s USA je tedy nejen logickým pokračováním našich dobrých vztahů, ale její uzavření je především v bytostném zájmu České republiky a jejích občanů. A je zásluhou vlády Petra Fialy, že se dokázala postavit k celé záležitosti čelem a dovést celou záležitost do úspěšného konce, protože netřeba pochybovat, že smlouva bude oběma komorami parlamentu schválena. Že ji následně podepíše i náš pan prezident, to pak musí být jasné i každému dezolátovi, neboť pan prezident již v minulosti jasně ukázal, jaké hodnoty respektuje a na čí straně stojí. Jak tragickými postavami jsou pak v této souvislosti poslední dva prezidenti…

Snad právě proto, že jde po vyhrané bitvě s cenami energií, zkrocení inflace, potření dezinformátorů, nadějné důchodové reformě a kvalitně připraveném a realistickém balíčku opatření pro ozdravení státních financí o další nezpochybnitelný úspěch vlády současné koalice, vyvolal avizovaný podpis obranné smlouvy s USA takřka běsnění dezolátské scény. Dezinformace střídá dezinformaci, občané jsou strašeni výmysly o omezení suverenity ČR, Okamura s Rajchlem se zalykají nenávistí. Jde však o bouři ve sklenici vody a snahu získat laciné politické body. Pojďme si tedy poslechnout skutečné odborníky a naše vládní představitele, kteří uvádějí věc na pravou míru.

Především je třeba uvést, že podepisujeme smlouvu se spojenci, kteří již mnohokrát dokázali, že respektují suverenitu a samostatnou politiku všech států světa. Nepůjde o žádnou okupaci či trvalý pobyt amerických vojsk na našem území. Smlouva je uzavírána na pouhých deset let, jde tedy o pobyt zcela jasně dočasný. Téměř nehoráznou dezinformací je tvrzení o jakýchsi základnách, které by zde Američané měli v budoucnu budovat. O ničem takovém smlouva nehovoří. Americká vojska budou pouze využívat stávající česká vojenská zařízení a prostory naší armády, a to v naprosto minimální míře. Půjde jen o několik vojenských letišť, několik výcvikových prostorů, několik vojenských posádek, několik kasáren, několik vojenských prostorů a několik vojenských center. K tomu je třeba samozřejmě poskytnout další služby a zázemí, což je však zcela logické, a lze se tedy  ztotožnit s našimi vládními představiteli v tom, že celá záležitost je pro Českou republiku výhodná, protože i přes některé výdaje smlouva především posiluje naši suverenitu a dává jí zcela nový rozměr.

Myšlenka, že by přítomnost amerických vojsk nějak omezovala samostatnost a suverenitu naší republiky je samozřejmě směšná. Dezinformační média v této souvislosti často operují s tím, že američtí vojáci budou v případě trestné činnosti na našem území podléhat americké jurisdikci. To ovšem není pravda. Američtí vojáci přicházejí do ČR jako spojenci a přátelé našeho lidu, nelze tedy předpokládat, že by zde páchali nějakou trestnou činnost. Stejně tak je nesmysl, že by si snad američtí vojáci mohli na našem území skladovat cokoliv bez jakékoliv kontroly. Američané jasně uvedli, že kdyby něco, tak by nám to řekli. K podobným spekulacím o ztrátě suverenity uvedla ministryně Černochová: „Česká republika zůstává samostatným, suverénním a hrdým státem, který v žádném případě nebude poklonkovat Rusku nebo Číně. Přítomnost amerických vojsk tuto naši hrdost jen posiluje. Navíc stále zůstává celá řada oblastí, které se nám ve smlouvě podařilo prosadit a kde je ponecháno rozhodování zcela v českých rukou. Snad jen namátkou bych mohla uvést např. svoz komunálního odpadu z center, kde budou přítomni američtí vojáci, či např. to, že naši občané budou moci i nadále chodit v červnu a v červenci do lesa na borůvky, ovšem s výjimkou oblastí, kde budou dislokováni naši američtí přátelé, to je snad jasné. A takhle bych mohla pokračovat.“

Výrazným kladem připravované smlouvy je i skutečnost, že posiluje postavení naší republiky v Evropě a ve světě. Ať se to Putinovým příznivcům líbí nebo ne, ukazuje se, jakou důležitost a váhu USA České republice přikládají. Smlouvou se upevňuje naše postavení ve strukturách NATO a EU. „Mnozí zahraniční politici mi už vyjádřili svou úctu a blahopřání k tomuto kroku. Často zazníval i obdiv k tomu, jakého úspěchu naše vláda ve vztahu k USA dosáhla,“ konstatoval předseda vlády Petr Fiala. Jeden z jeho poradců nám mimo záznam prozradil: „Volal i Putin. Ale do telefonu jenom chrčel. Muselo ho to strašně zasáhnout.“

Jeden z mnoha aspektů smlouvy (i když zcela jistě ne poslední) zmínil i místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan: „My jsme po Babišově vládě zdědili nejen obrovskou inflaci, deficitní rozpočty a republiku v podobě holdingu, ale také řadu občanů, kteří se po roce a půl naší vlády stále ještě nedokáží (a já se nebojím říci, že nejspíš ani nechtějí) ztotožnit s idejemi liberální demokracie. Řada z nich není názorově dostatečně na výši. A právě přítomnost našich amerických přátel může pomoci snaze naší vlády tuto situaci změnit. To vidím jako veliký potenciální přínos.“

I přes pomatené výkřiky dezolátů a proputinovských dezinformátorů naše republika podpisem smlouvy potvrdí svou správnou cestu a hodnotové ukotvení v liberálně demokratickém západním světě. Před vládou České republiky je v tomto případě třeba bez nadsázky pokleknout a vyjádřit vděčnost. Nyní je jisté, že i nadále budeme hrdí, svobodní, suverénní. Děkujeme.