Asi se lidem pod touto zkratkou spíše vybaví Amnesty International, já však si rád přečtu o Artificial Intelligency, řeší se tam občas zajímavé problémy.
Nejznámější případ použití umělé inteligence jsou auta bez řidiče, tzv. autonomní vozidla. Na stránkách Fraunhofer institut jsem viděl video, jak vozíky bez řidiče rozvážejí materiál po průmyslové hale. Při jejich vývoji, hlavně v případě, že budou jezdit po veřejných komunikacích, se řeší i morální problémy. Například nastane situace, že vozidlu vstoupí do cesty chodec mimo přechod. Má vozidlo strhnout řízení a ohrozit lidi na chodníku nebo přejet toho neopatrného chodce, který vstoupil na vozovku? Pokud se to stane ve volné krajině, má riskovat náraz to stromu a ohrožení lidí cestujících v autě? Nenarazil jasem nikde na jednoznačné stanovisko k těmto problémům. Při pokusných jízdách byl zatím usmrcen jeden chodec, který vstoupil do vozovky, ovšem proto, že ho přístroje nezaznamenaly. V některých případech automatická čidla nejsou lepší než lidské oko.
Technický týdeník č. 5 měl přílohu Průmyslová automatizace a robotizace, kde se v úvodníku vysvětluje, proč se vývoji robotů věnuje taková pozornost: Podle odhadů Pew Research Center poklesne do r. 2050 počet obyvatel v Německu o 13%. Tzn. že Německo ztratí celých 10 milionů obyvatel. Ještě horší situace nastane v Japonsku, které přijde o 15% obyvatel, tj. 19 milionů a podobně Rusů bude o 16% méně, čili ubude 29 milionů obyvatel. Z Ruska navíc odcházejí lidé do zahraničí a to nikoliv v zanedbatelném počtu. Ještě horší je, že se silně zvětší podíl důchodců v populaci. Díky pokroku v medicíně se bude dále prodlužovat lidský věk, osoby, které vyžadují péči, budou žít déle. Počítá se s tím, že tuto péči bude obstarávat umělá inteligence, tedy nějací roboti. Někteří úředníci asi v nasazení těch robotů příliš nevěří, proto kterýsi orgán EU vydal již před několika roky předpověď, že k doplnění chybějících pracovních sil bude nutné v Evropě přijmout 50 milionů osob, převážně muslimů.
Pokud jde o mne, nepřál bych si, abych se dožil stavu, kdy budu trvale potřebovat péči druhého. Pokud by k tomu došlo, pak bych se cítil nejlíp, kdyby se o mne staral někdo z rodiny. Pokud by to nebylo možné, pak bych byl radši, kdyby se mne starala sestřička, na barvě pleti by mně nezáleželo. Přednost bych dal pečovatelce, se kterou bych se domluvil česky. Pokud by taková nebyla, spokojil bych se s pečovatelkou, která chápe mé posuňky. A až na posledním místě bych se smířil s robotem, který by mě zavezl do boxu, ve kterém by se jiný robot postaral o moji hygienu, pak mě strčil do druhého boxu, kde by mne další robot nakrmil, pak by následoval třetí box, kde by se mnou robot cvičil a dělal mi masáže. Nakonec by mě položil na lůžko, na kterém by mě sledovala kamera a další čidla. Brrr.
Zcela jinak reagoval na zprávu prezident Putin, který měl nedávno projev, ve kterém vyzýval k podpoře rodin s dětmi. U nás tento projev zůstal bez odezvy. Uvědomil jsem si, že sotva který demokratický politik by se k takovémuto kroku odhodlal, protože si je vědom, že by tím ztratil hlasy. U nás si podporu rodin s dětmi dávají do programu lidovci, a jsou na hranici vstupu do parlamentu.
