Tedy pokud jde o jeho vznik, jak tady nedávno rozebíral bloger Julius Maksa. Vyslovil hypotézu, že vrstvy uhlí vznikaly tak, že se Země srazila s planetkou a ohromné tsunami spláchlo pobřežní pralesy.
Na každou uhelnou sloj by tedy musela být jedna srážka s planetkou. V uhelné pánvi však bývá několik desetek slojí nad sebou.
Taky mi vrtá hlavou, jak mohly vzniknout vrstvy uhlí ze stromových přesliček a plavuní. Odhaduje se, že na 1 metr uhlí musela být vrstva přesliček a plavuní o tloušťce 10 metrů. Pod Frýdlantem nad Ostravicí je vrstva uhlí tlustá 11 metrů. Tak tam musela být výchozí vrstva pravěkých stromů tlustá 110 metrů. V Pensylvánii mají uhelnou sloj o mocnosti 27 metrů a v Číně dokonce 100 metrů. Jak se mohla nahromadit vrstva přesliček tlustá kilometr? To je jeden problém. Druhým problémem je, že kvalitní uhlí má, řekněme, 6% popela. Kdyby vrstvu napadaných pravěkých stromů zalilo bahno, bylo by ve vzniklém uhlí tak 50 % popela. Patrně pravěcí permoníci na tu vrstu pravěkých stromů dali igelitovou plachtu o ploše 100 čtverečních kilometrů a pak ji teprve zalilo bahno. To je druhý problém. A třetí problém je, že v Ostravě jdou uhelné sloje do hloubky 2200 metrů, v Polsku do hloubky 3 kilometry. Představte si výstup v horách do výšky 3000 metrů. Například v Itálii vyjedete z města Merano do Alp. V Meranu jsou na ulicích palmy, kolem jsou zahrady a vinice. Stoupáte vzhůru, jsou listnaté lesy, pak jehličnaté, pak kleč, pak louka plná květin a nad sebou vidíte skalnaté úbočí a pak ledovec. A ještě nejste ve výšce 3000 metrů. Ty uhelné vrstvy jsou však všechny ze stejných stromů. Že by tenkrát neexistovala vegetační pásma? To se mi nechce věřit. Možná, že uhlí vznikalo v pobřežních mělčinách a že v nich soustavně klesalo dno. Že by klesalo ve všech kamenouhelných pánvích po celém světě?
Předložil jsem tento problém jednomu profesorovi, který přednáší geologii na vysoké škole. Řekl mi, že se tenkrát musela sejít řada příznivých okolností, které dnes ještě všechny neznáme. Asi jo.
