Bloger Jaromír Šíša otevřel pěkným způsobem téma knížete Václava. Taky jsem se tím zabýval a přidám k tomuto blogu nějaké další postřehy.
V minulosti se řešila například otázka, zda byl Václav silné tělesné konstrukce či nikoliv. Ve čtyřech legendách uchovávaných u nás není žádná zmínka, zda byl silák či nikoliv, v legendě uchovávané na Rusi je líčen jako silák. Odbývalo se to poznámkou, že ruské legendy si libují v bohatýrech, vylíčili tak i Václava. Když se však našla legenda v jednom italském klášteře, odlišná od té Kyjevské, ale knížete Václava líčila jako siláka, nebylo možné to již jednoznačně odmítnout. Až antropologické zkoumání jeho ostatků provedené ve 20. století konstatovalo, že měl silné kosti a plošky, na které přiléhají svalové úponky, jsou značně vyvinuté, bylo jasné, že byl silák.
Taky se občas přetřásá problematika, kdo byl starší: Boleslav či Václav? Ve dvou legendách je Václav označen za staršího, ve dvou legendách je Boleslav uváděn jako starší a dvě legendy se nevyjadřují. Tímto problémem se zabýval Miroslav Ivanov a přišel se zajímavým řešením. Podle něho mohl být Boleslav starší. Narodil se knížeti Vratislavovi před rokem 915. Toho roku totiž zřejmě zemřel kníže Spytihněv a knížetem se stal jeho mladší bratr Vratislav. Pak se mu narodil teprve syn Václav. Ivanov dokládá, že v německých zemích se v té době stával následovníkem syn, který se narodil jako prvý po otcově korunovaci a zřejmě se u nás uplatnil podobný princip. Pokud to tak bylo, mohl mít starší Boleslav i z toho důvodu na Václava pifku.
Palacký uvádí jako důvod vraždy to, že Václav platil do Němec poplatky. Dnes většina historiků se k tomu nepřiklání, tyto poplatky už platil kníže Bořivoj, děda knížete Václava. A nakonec je platil i Boleslav.
V některých legendách se píše o tom, že Boleslav později svého činu litoval a nechal přivézt bratrovy ostatky do Prahy.
Kníže Václav měl u sebe kněze Pavla, který praktikoval bohoslužbu ve staroslověnštině. Kníže Boleslav Pavla vyhnal a asi si už pozval kněze latinského obřadu. Například svoji dceru Mladu, kterou měl s manželkou Biogatou (zřejmě pocházela z Německa), poslal na studia do Řezna, aby se mohla později stát abatyší prvního ženského kláštera u sv. Jiří v Praze. Šlo o klášter užívající latinu.
Jelikož Václav používal staroslověnštinu, rozšířil se jeho kult na východě. Dodnes se lze v Rusku setkat s křestním jménem Vjačeslav (=Václav).
