Včera jsem ukončil zveřejňování povídky na pokračování. Některým lidem se nelíbil otevřený konec. Na svoji obranu bych chtěl uvést, že příběhy, v nichž je něco nedořčeno, se vyskytují, kam lidská paměť sahá.
Vezměme si tento biblický příběh:
Tu k němu zákoníci a farizeové přivedou ženu, přistiženou při cizoložství; postaví ji doprostřed a řeknou mu: „Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice. V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“
Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi. Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl:
„Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!.“ A opět se sklonil a psal po zemi.
Když to uslyšeli, vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve, až zůstal sám s tou ženou, která stála před ním.
Ježíš se zvedl a řekl jí: „Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?“
Ona řekla: „Nikdo, Pane.“
Ježíš řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“
(Jan 8,3-11)
Pro čtenáře neobeznámené s Ježíšovou dobou dodám, že jeho nepřátelé pro něho vymysleli pěknou léčku: Když Ježíš řekne, v souladu s tím, že vždy hlásal milosrdenství, že ženu přistiženou při nevěře nemají kamenovat, jde o jasné porušení Mojžíšova zákona, což bylo trestné. Když řekne, že ji mají kamenovat, tak se před svými posluchači znemožní. Ježíš to vyřešil tím, že něco psal do písku. Není uvedeno co. To se už musíme domýšlet. Někteří se domnívají, že do písku napsal jméno ženy, které nikomu nic neříkalo, jenom v jednom ze starších hrklo: „On ví, co jsem s tou ženou měl? On by to mohl říci?“ Vyřešil to tak, že se vytratil. Pak Ježíš napsal název vesnice, který nikomu nic neříkal, jen jednomu ze starších, když si ho přečetl, zatrnulo. Kdyby obyvatelé té vesnice promluvili… Vyřešil to taky tak, že vzal roha. Nakonec odešli všichni.
Jiní však se domnívají, že Ježíš psal něco jiného.
Jestli ta žena poslechla a dále nehřešila nebo jestli zase byla nevěrná, to zůstává zcela otevřené. Jak vidíte, i v Bibli lze nalézt příběhy s otevřeným koncem.
Pro případ, že by toto četl nějaký Brňák, mohu mu poskytnout příslušnou pasáž z evangelia v hantecu, aby věděl, wo co gou. Zde je ten Brněnský překlad:
Doklapala k Šéfovi sajtna s jakósi koc a hlásí: „Šéfe, tudletu fuchtlu jsme lapli, jak kysala s cizím konópkem. Od Mojžíša máme gebír ju umlátit šutrama. Co ty na to?“
Splichtili na něj flignu, aby ho mohli nabonzovat. Šéf si čupl a čmrdlikal do písku. Když do něj furt vandrovali, hókl na ně:
„Kdo seš čisté, migni ju grimlem!“
A zase si čupl a čmrdlikal. Celá sajtna se zdekovala a pila pali.
Šéf nasísl na koc: „Kde só všeci, kocóre? Žádné tě neodemlel?“
„Ani rana, Šéfe,“ hlásí koc.
A Šéf na to: „Ani já tě neodemelu. Sypé pali a už žádný levoty!“
