A pak přišel větší problém. Začalo to docela nevinně. U Ireny v práci nastoupila nová pracovnice Tereza.
„Furt se hihňá a nic neumí,“ charakterizovala ji stručně Irena.
Záhy jsem pochopil, že Tereza leží Ireně hodně hluboko v žaludku. Brzy jsem od Ireny slyšel:
„Chlapi se kolem ní točí, a ona přitom nenapíše anglický dopis bez chyby.“ Uváděla příklady, kde našla chybu v materiálu, který Tereza připravila. Záhy jsem pochopil, že jde o něco více, než o nešikovnou začátečnici. Irena to totiž říkala tónem plným nazlobenosti, že mi bylo jasné, že pro ní Tereza představuje nebezpečnou sokyni.
Jednou odpoledne měla Irena se spolupracovníky jakousi oslavu. Navečer u nás někdo zazvonil. Vyšel jsem ven, přede dveřmi stála Irena, dva kolegové ji podpírali. Irena nebyla schopna ani najít klíč a odemknout. Kolegové něco zakoktali a já jsem si Irenu převzal. Uložil jsem ji v ložnici a dětem řekl, že mamince není dobře. Nikdy před tím jsem ji neviděl opitou. Usoudil jsem, že se neuměla vyrovnat se skutečností, že na oslavě je hvězdou Tereza a nikoliv ona. Řešila to tím, že si nalévala skleničku za skleničkou. Nemýlil jsem se ve svém odhadu.
Bohužel to netrvalo dlouho a měl jsem podezření, že Irena zase pila. Za krátko totiž přišla z fit centra, a když jsem jí chtěl dát pusu na přivítanou, nastavila mi jenom tvář. Za pár dní opět se to opakovalo. Nabyl jsem jistotu, že je pod vlivem alkoholu. Udeřil jsem na ni:
„Ty jsi pila?“
„Co tě napadá.“
„Dýchni na mne!“
Nedýchla. Vyhodil jsem veškerý alkohol, který jsme doma měli. Stále častěji jsem měl pocit, že Irena pije. Nakonec jsem měl jistotu. Prvně mně sice tvrdila, že ji bolí v krku, že si vykloktala rumem, podruhé říkala, že jí nesedl oběd, že potřebovala něco pro povzbuzení trávení. Bylo mi jasné, že to jsou jen výmluvy.
Bohužel Irena začala pít i v práci. I tam to kolegové zaznamenali. Blížil se veletrh v Německu. Přípravu stánku na tomto veletrhu měl na starosti kolega Volf. Ten Irenu nejmenoval do týmu, který pojede na veletrh, ačkoliv dlouhé roky tam jezdila. Místo ní Volf navrhl do týmu Terezu. Toho dne přišla Irena domů velmi rozčilená a hned spustila:
„Ta koza Tereza si tak otočila Volfa okolo prstu, že ji napsal do týmu, který pojede na veletrh do Düsseldorfu.“
„Poslyš, Ireno, vzpomeneš si někdy na tu kolegyni, myslím, že se jmenoval Kružíková, která měla k tobě připomínky, když jsi nastoupila do Vadexu.“
„Tu krávu mně ani nepřipomínej!“ řekla Irena rozčíleným hlasem." Bohužel, alkohol se u Ireny projevoval i tím, že její slovník byl hrubší.
Druhý den šla Irena za vedoucím Konopkou:
„Volf dal do týmu na veletrh v Düsseldorfu Terezu. Jak zná Tereza němčinu, to ses mohl přesvědčit.“ Vzhledem k jejich někdejšímu vztahu Irena jednal se šéfem ne zrovna poníženě.
„Všichni obchodníci, kteří tam přijdou, budou hovořit anglicky, není třeba, aby pracovníci na stánku uměli německy“ namítal Konopka.
„Obchodníci samozřejmě mluví anglicky, ale při instalaci stánku je třeba jednat s německými techniky a řemeslníky. Je třeba s nimi domluvit napojení elektrospotřebičů, počítačů a vybavení kuchyňky,“ nedala se odbýt Irena. „To jsem vždycky dělala já,“ zdůraznila. A Konopka kapituloval:
„Domluvím se tedy s Volfem, aby vzal tebe.“ Konopka byl asi rád, že tento nepříjemný rozhovor může ukončit.
Pak si Konopka zavolal Volfa a oznámil mu, že ve stánku na veletrhu bude Irena. Díky tomu v pátek odjela Irena ve skupině pod vedením Volfa do Německa připravit a otevřít stánek. Hned v pondělí, první den veletrhu, se na stánku zastavil ředitel podniku Vadex. Když mu Irena servírovala kávu, ředitel poznal, že je opitá. V baru na stánku měli několik lahví pro počastování hostů a Irena si z nich nalévala sobě. Ředitel si zavolal Volfa a vytkl mu, jak to, že má na stánku takovou pracovnici. Ten mu po pravdě řekl, že ji nechtěl, že to dostal příkazem. Irena se musela na základě rozhodnutí ředitele hned sbalit a vrátit se domů a na její místo byla povolána Tereza. Samozřejmě to mělo po návratu z veletrhu dohru.
Po skončení veletrhu se v práci prvně řešil případ Konopka, který přes protesty Volfa prosadil, že na stánku bude Irena. Jen díky vazbám, které měl Konopka na některé lidi ve vedení, to pro něho skončilo pouze finančním postihem a sdělením, že ho nechávají ve funkci pouze do doby, než bude mít nárok na starobní důchod, což bude za necelé dva roky. Jakmile dosáhne důchodový věk, ve funkci končí. Irena se řešila až na druhém místě. Výsledek byl, že jednak taky dostala finanční postih a jednak přestala být tváří firmy. To druhé nesla hůře.
