Evropa (a s ní i Amerika, alespoň ta severní) vykazuje v posledních několika málo staletích nebývalý rozvoj vzdělanosti a s tím spojený rozvoj vědy a techniky.
V době, kdy křesťanství začínalo, bylo ve světě několik kulturních center: Římská říše, Blízký a Střední východ (Perská říše) nebo Čína, která stála tehdy asi nejvýš. Západní část římské říše však o trochu později postihla velká pohroma: Nájezdy Germánů zničily prvně severní část říše okolo Dunaje, pak Galii (Francii) a nakonec i vlastní Řím. Zničení bylo velmi důkladné: Budovy byly vypálené, knihovny zničené, školy přestaly existovat, dokonalá síť římských silnic se přestala udržovat a zanikla, zničili i vodovody zásobující města vodou. Pár škol přežilo v dnešním Španělsku. Snad není bez zajímavosti, že většina Germánů útočících na Řím už nevyznávala původní germánské náboženství, ale přijali ariánství, nové náboženství, které uznávalo Ježíše, ovšem jen jako proroka a dále měl v ariánství velký význam kult hrdinů. V těchto bodech se shodovali s islámem, který tehdy ještě neexistoval. Plenění Franků se otupilo, když někdy kolem r. 500 přijal jejich král Chlodovik křest. Kromě Germánů plenili oblast někdejší Římské říše nájezdy barbarů z východu, snad až z mongolských stepí. Asi nejhorší byli Hunové.
Teprve v r. 800, kdy byl korunován Karel Velký, nastalo období, kdy se mohla začít pěstovat vzdělanost. Karel nechal shromáždit všechny zbytky antických knihoven a mniši to museli přepsat na pergameny. Docela je mne je mnichů líto, museli přepisovat například i milostnou poezii. Nikdo jiný však tenkrát nebyl, kdo by to mohl udělat. Toto období se nazývá Malá renesance.
Pak se ve střední Evropě objevili Maďaři, kteří vyvrátili Velkomoravskou říši a obrátili se do dnešní Itálie, několikrát tuto oblast vyplenili. Kolem roku 1000 přijal jejich král Štěpán křest a usadili se. Rozvoj vzdělanosti mohl pokračovat. Na počátku 13. století začali v několika proudech postupovat do Evropy Mongolové pod vedením Džingischána. Na východě Evropy již však byla Ruská říše a ta je zadržela. Sice v roce 1241 jeden proud Mongolů (Rusové jim říkali Tataři) zpustošil Maďarsko a druhý proud zpustošil Polsko a jedna část zajela drancovat i na Moravu, ale hlavní vlnu zachytili Rusové. Boje trvaly mnoho staletí. Zvrat nastal v r. 1380, kdy Rusové zvítězili na Kulikové poli. Krym získali Rusové nazpět až v r. 1783, část Tatarů na něm žije dodnes. Zatím co Rusové ve středověku zadržovali příliv Mongolů, v Evropě se budovaly katedrály, které dodnes představují perly stavitelství, mniši iluminovali nádherné rukopisy a zakládaly se univerzity. V té době byly položeny základy evropské vzdělanosti, i když vzdělanost mnohých jiných oblastí byla tenkrát daleko před Evropou. I vzdělanost Maurů okupujících Španělsko byla před Evropou. Teprve v 18. století se Evropa dostává ve vzdělanosti na prvé místo ve světě. Navíc díky Newtonovi a mnoha dalším byla vystavěna matematika, fyzika a další vědní obory. Proč během 3 století došlo k tomu, že se Evropa dostala na špici a vzdálila se ostatním, tomu se většina historiků a filozofů vyhýbá. Já jsem narazil na vysvětlení, že židé a křesťané považují svět za stvořený Bohem, který sídlí mimo tuto zemi. Přírodu jakožto stvořenou je možné měřit, zkoumat a pitvat. Další náboženství mají představy, že bohové jsou součástí přírody. Příroda je pro ně posvátná, mají k ní úctu a neodvažují se ji zkoumat. Moc mě to nepřesvědčuje, protože muslimové pohled na svět jakožto stvořený převzali od židů a křesťanů, v přírodních vědách však nevynikli. Nedávno jsem zachytil článek, že na nějaké čínské univerzitě publikovali studii, kde skutečnost, že je Evropa předběhla, vysvětlovali stejně: pohledem křesťanů na přírodu jakožto stvořenou. K tomuto pohledu podle nich nedošlo ani konfuciánství. Tedy ani Číňané nepřinesli jiné vysvětlení.
Podle mne hrálo jistou roli soupeření mezi katolickými a protestantskými školami. U nás to byly v 16. století např. bratrské školy a školy jezuitů. Na druhé straně však vím, že to nemůže být ten hlavní důvod, protože na světě bylo mnoho oblastí, kde vedle sebe existovala dvě náboženství a nestalo se to katalyzátorem vzdělanosti.
