Tento argument slyším i čtu velmi často a většina ho považuje za pravdivý. Velmi zřídka však někdo přijde s vysvětlením, proč tomu tak je.
V 90. letech, kdy krachovaly naše velké výrobní závody, jsem slýchával: „Zruší všechnu naši výrobu, abychom museli kupovat jejich zboží!“ Ptával jsem se jich: „Když u nás zruší veškerou výrobu, bude u nás nulová kupní síla. Myslíš, že to je v jejich zájmu?“
Naše závody krachovaly proto, že jejich výrobky neobstály na světových trzích. Námi vyráběné stroje byly technicky zaostalé, textil neobstál cenově v konkurenci s čínskými výrobky. Nákladní automobily vyráběly západní automobilky na běžících pásech. U nás nikoliv. Často jezdím do Tatry Kopřivnice. Pamětníci si vzpomenou na vozy Tatra 603 a později Tatra 700, které se dělaly v malém závodě v Příboře. Ráno skupinka dělníků začala montovat jeden vůz a v poledne ho měli hotový. Po obědě začali montovat druhý a dodělali ho druhý den. Takováto výroba nemohla obstát. V Kopřivnici se montovaly nákladní vozy. Montovalo se jich několik současně, ale nebyl to běžící pás. Za to, že se tam stále vyrábějí nákladní vozy, vděčíme jednak naší vládě, která tam stále objednává vozidla pro armádu (v množství, které je zlomkem někdejších objednávek) a hlavně iniciativě tatrováků, kteří dodávají podvozky k autojeřábům a jiným strojům podle přání zákazníka v malých sériích. Domluví se nosnost, počet náprav, kolik náprav bude řiditelných… Dělají tam asi 150 typů vozů se 2, 3 až 8 nápravami. Například u toho osminápravového vozu jsou zpravidla první tři a poslední dvě nápravy řiditelné, samozřejmě se každá natáčí o jiný úhel. Přikládám několik záběrů ze Dne Tatry.
Někdy v 90. letech jsem přišel do kovárny automobilky Škoda v Mladé Boleslavi. Píši technické články do časopisu Kovárenství a občas i do jiných. Někdy dělám rozhovory s vedoucími pracovníky. Chodím proto po našich fabrikách. Jeden kovář mi v té automobilce podal dvě ojnice: „Porovnejte je! Tuto jsme dělali my, tato je německá. My je přestáváme vyrábět.“ Ta naše ojnice byla hezčí, měla zabroušený otřep po ostřižení výronku, německá nikoliv. Pochopitelně jsem se o věc zajímal. Němci kovou ojnice na automatické lince se vřetenovým lisem s přímým pohonem, který umožňuje dávkovat energii úderu s přesností 1%. Každá vykovaná ojnice se zváží, pokud se hmotnost liší od předepsané více než o 7 g, vyhodí se. Používání ojnic o stejné váze bylo jedno z mnoha opatření, které Němci nechali provést, za účelem snížení hlučnosti motoru. Pamětníci, pokud mají jen mírnou sklerózu, si vzpomenou, jak bývaly kdysi naše škodovky hlučné. Taky si možná vzpomenou, že socialistické automobily po pěti letech měly na blatnících a na dolní části dveří zřetelné stopy koroze a po deseti letech byl v blatnících díry. Lepší povrchové úpravy byly dalším v řadě vylepšení, které německý vlastník automobilky Škoda u nás provedl. Díky nim jsou naše dnešní vozy na světových trzích úspěšné. Škarohlídům mluvícím o zrušení výroby u nás můžeme sdělit, že když kolem Ostravy opíšeme kružnici o průměru 350 km, pak obepne plochu, na které se dělá x milionů vozů (přesné číslo jsem zapomněl). Zahrne totiž Mladou Boleslav, PSA Kutná Hora, Volkswagen Bratislava, KIA Žilina, Hyundai Nošovice a několik automobilek v Polsku. Nikde na světě nelze podobnou kružnici nakreslit. Tvrzení, že zápaďák u nás zruší výrobu, je dnes neudržitelné.
Škarohlídové přišli s mantrou: „Jsme montovna.“ Fakt je však ten, že nikdo nikomu nebrání vymyslet špičkový výrobek a přijít s ním na trh. Naopak, pokud je jeho firma jen trochu důvěryhodná, může v rámci různých programů zažádat o podporu, která mu významně finančně pomůže s vývojem nového výrobku. Problém je v tom, že konstrukční týmy, které u nás byly, byly po roce 48 v rámci boje proti kapitalizmu převedeny na byrokratické řízení komunistickým aparátem, což podvázalo jejich tvůrčí činnost. A vůbec na Východě nemohly vzniknout nadnárodní společnosti, které dnes ovládají hlavní odvětví. Komunizmus padl nikoliv proto, že zde působili chartisté, ale proto, že komunisté brzdili rozvoj výrobních sil. Kupodivu si to uvědomili čínští soudruzi a přestali brzdit rozvoj výrobních sil. Díky tomu je Čína v mnoha směrech velmocí č. 1. Pozvolna u nás vznikají menší či větší tvůrčí týmy. Například v Ostravě jsem na výstavě zachytil tato díla v oblasti elektromobilů.
Jsou tam možná kuriózní vozidla. Naše vláda má Národní akční plán čisté mobility (NAP ČM) dotovaný částkou 11 miliard korun, kterou chce do budoucna ještě navýšit, další podporu poskytuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj. Tak proč bychom nevyvíjeli elektromobily?
Jsme světovou velmocí v oblasti vývoje počítačových her. K tomu totiž stačí chytrá hlava a výkonný počítač. Většinou jsou však u nás tvůrčí týmy, které jsou součástí větších mezinárodních tvůrčích týmů. Kapitalisté se totiž pídí po lidech schopných tvůrčího myšlení a přímo je lákají do svých týmů, na rozdíl od komunistů, které nezajímali tvůrčí schopnosti ale kádrový profil.
V příloze MF Dnes dne 29. 5. 2019 jsem četl, že automobilka Škoda chce v nejbližších 4 letech vložit do elektrifikace a digitalizace 4 miliardy Eur a do konce roku 2022 představit více než 30 nových modelů, z nichž nejméně deset bude zcela nebo částečně elektrifikovaných. Tento vývoj nových modelů dělají naši lidé. Tedy jaká montovna?
Ti, co takto naříkají, bych připodobnil k běžci Pražského maratonu, který se zastaví u výkladní skříně knihkupectví a prohlíží si Marxův Kapitál. Po chvilce se vzpamatuje, pokračuje v běhu a nadává, že na něho ostatní nechtějí počkat.
