- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V dáli před sebou jsem viděl další plachtu. Docela mě to potěšilo, protože většina lidí na větrný pohon nejezdí. Jen na elektřinu ze soláru. A dokonce se najdou i tací, kteří ještě jezdí na ropné deriváty. Musím uznat, že když se dívám na filmy pro pamětníky, tak to působí poměrně impozantně. Burácející motory, kvílející pneumatiky, plameny z výfuků... Ale já mám prostě raději vítr. Tichý, silný vítr v plachtách i ve vlasech. Navíc když je větrno, tak pošetřím baterii a vůbec to není znát na rychlosti. Sice se plachty dají použít pouze při cestování na větší vzdálenosti po dálnicích, protože ve městech se vítr dost točí a hlavně jsou tam troleje, ale i takmám tenhle způsob pohonu rád. A jelikož to není úplně obvyklé vozidlo, budí i pozornost. Vždycky se mi líbí, jak mi mávají lidé z oken elektrobusu, který mě předjíždí. S úsměvem jim zamávám také.
Palubní počítač mi nahlásil blížící se rychlejší vozidlo, uhnul ke kraji a stáhl plachtu. Za chvíli jsem ho slyšel a začal vyhlížet. Zvláštní jekot morotu, který prořezával ticho v krajině se kvapem blížil. Bude to asi silniční motocykl z dob, kdy ještě bylo ropy dost a mohl si ji koupit každý. Naštěstí, nebo možná bohužel, už tomu tak není. Někteří lidé jsou rádi, jiní to nemůžou přenést přes srdce. Já patřím do skupiny těch, kterým se silné žhavé motory poměrně líbí, ale nechávám je jiným. Lidem, co mají rádi historii a sem tam nějakého toho veterána provozují. Uznávám to, jako dobrou zálibu. A argumenty, že tato vozidla silně znečišťují prostředí a jsou nebezpečná, neberu. Kdysi jich jezdili miliony a tahle planeta to bez problémů přežila. Jen prostě to palivo nebylo obnovitelné. Vyčerpalo se, spálilo a tím to skončilo. Lidé prostě museli najít jiný efektivní zdroj energie. Vyhrály to především elektromobily a nově se objevují i elektroplachetnice.
Už se objevil v zatáčce. Naleštěný stroj, na něm jezdec v kožené kombinéze, na hlavě přilbu s neprůhledným hledím lesklým jako zrcadlo. Zamával jsem mu. Zvedl ruku na pozdrav a zmizel kdesi v dálce přede mnou.
Další články autora |