Iveta Bartošová spáchala sebevraždu

Nadpis asi neobsahuje nic co by někoho překvapilo. Ale co obsah? Iveta Bartošová, talentovaná, krásná a "za vodou" spáchala sebevraždu. Odešla dobrovolně ze života. A co my, co třeba nejsme ani talentovaní ani krásní ani za vodou? Máme spáchat snad sebevraždu také? Nebo ji máme spáchat až za vodou budeme?  

Smysl života je to, co nám všem uniká mezi prsty. Spousta lidí si smysl života "vytvoří". Je to smysl života, v nějž pak bezmezně věří, ale přesto o něm (a tudíž i o sobě) nepřetržitě pochybují. Proto musejí neustále dokazovat, že jejich "smysl života" je ten jediný správný. Musejí to nepřetržitě dokazovat sobě ale i jiným. 

A přesto si nikdo nikdy nebude smyslem svého života jistý (až na ty, kteří "svému smyslu života" bezmezně a nevýlučně věří)

Abyste rozuměli, nechci nijak zlehčovat rozhodnutí Ivety Bartošové. Naopak! Má můj nejhlubší obdiv i nejhlubší soucit! Dokázat zprovodit ze světa sebe sama vůbec není jednoduché ani šílené, jak si spousta lidí myslí! Je to vyjádření hlubokého zoufalství a obrovské vnitřní síly. Pud sebezáchovy je skoro neomylný, drtivě silný a téměř neoblomný. Navíc si člověk, co chce skončit svoji slzavou cestu plně uvědomuje kolik bolesti tím komu způsobí (a ten, komu ji způsobí je jeden z mála, který může rozhodnutí změnit). V souhrnu stimuly které vás "udržují při životě" jsou stonásobně silnější, než ty, které vás nutí život ukončit. I přesto se najde stále dost lidí, kteří navzdory "pozitovním stimulům" ukončí svůj život vlastní rukou, vlastní činností a úmyslně.

Ačkoliv poslední léta, kdy podléhala bulváru a zoufalství u mě Iveta "ztratila na ceně", svým koncem se opět "vyšvihla" tam, kam vždycky patřila. Mezi citlivé, talentované osoby, které zdrtil šouBYZNYS. Podtrhuji BYZNYS (anglofilové prominou). Obchod s talentem a uměním ve které se zvrhla veškerá lidská tvorba. Veškerá. Od jednoduché písničky či básničky, až po naprogramovanou rovnici je to všechno jen obchod. S věděním. S uměním. S informací. Všichni "na tom" chceme jen vydělat. A to tenhle svět žene do záhuby.

Ivetko, měla jsi těžký život. Lásku ti vzal snad pán Bůh, snad Osud. Zbyl ti jen žal. Pak pár pánů tvůj talent a smutek pro byznys svůj zneužilo. Možná jsi měla odejít už dřív. Za svou láskou, která se do byznysu tak strašně nehodí. Díky za všechno.