Současná předvolební kamapaň ve mě vyvolává dojem, že jediné o co politickým stranám jde, je lidi ovládat. A jak lidi nejlépe ovládat? Jak je snadno přimět ke slepé víře v ... ? Rozdělit je do stád a nahnat jim z něčeho strach. Ustrašenému stádu se vládne snadno. Tlačí se co nejdál od štěkajícího psa (zdroje strachu), drží se pohromadě ve strachu, že ovce která se oddělí bude rozsápána. Ovládejte psa, ovládáte i stádo.
Moc dobře toto vědí politici, šéfové všech církví a sekt, manažeři firem a pastevci, ale těch už moc není.
Na katolické církvi to lze demonstrovat nejsnáze, neboť má nejdelší tradici v ovládání lidí a tak má nejlépe propracovaný systém. Jejím hlavním kapitálem je strach ze smrti. Nabízí místo smrti nebe a peklo. Respektive nabízí nebe věřícím a hrozí peklem nevěřícím. Přidej se k našemu stádu a nemusíš se bát smrti, protože po ní přijdeš do nebe. Ale musíš přijmout naši víru. Slib nebe je dokonalý. Nikdo neověří jeho splnění, nikdo nebude reklamovat jeho nesplnění.
Politici mají pozici trochu komplikovanější. Musí strašit něčím z reálného života. Něčím, co zná každý, zejména každý z té skupiny, kterou chtějí ovládat, respektive nahnat do svého stáda. Něčím, co mohou ovlivnit ze strany státní moci. Na druhou stranu strachů mají na vybranou.
Strach z daní. Co si budeme povídat, z finančního úřadu mají strach snad všichni kdož podávají daňové přiznání. Z toho papírování, z kontrol, z výše daně, z doměřování... Zde se nabízí slibovat zjednodušení papírování, snížení daní, zjednodušení účetnictví.
Strach z nedostatku peněz. Ten bych řekl, že je univerzální. Současná společnost je založena téměř výhradně na kapitálu. Génius neschopný na své genialitě vydělat je odsunut na okraj společnosti coby neschopný hlupák, zatímco prostoduchý překupník se těší společenskému uznání. Důvodů nedostatku peněz může být několik a také je tu tedy několikero možných slibů.
Slib snížení daní - ponechání většího množství peněz v kapsách daňových poplatníků. Vesměs slib nesplnitelný, zejména pro výpadky v příjmech státu. A kromě toho politik ani nemá zájem daně snižovat. Vždyť by si tím vyprázdňoval svou kapsu.
Slib přerozdělení vybraných peněz. Zde je trochu širší záběr. Může to být formou dotace na vytvořené pracovní místo až po všemožné dávky na cokoliv. To už je lepší tahák. Zejména proto, že za tímto účelem je potřeba nejprve naplnit státní kasu, respektive korýtko pro politiky. No a pak se politici zakousnou a na slib přerozdělování potřebným se v rámci přerozdělování příbuzným snadno zapomene.
Určitě přijdete na spoustu dalších slibů, ale nechci se v tom hrabat dlouho.
Strach z dluhů. Dluhy zná také snad každý (možná vyjma vrcholových manažerů s třičtvrtěmiliardovými prémiemi). Hypotéky, půjčky, kontokorenty... Valí se to na člověka každý den z novin, internetu, televize... Zde se nabízí dva sliby. Pro jednu skupinu tvrdší stíhání dlužníků, pro druhou skupinu větší kontroly věřitelů, potažmo lichvářů a stanovení limitů úroků atd.
Strach ze zničené planety. Tímto strachem se zaobírají strany ekologické. Nabízí vykoupení v podobě třídění, recyklace a jak jinak - ekologické daně (i ekopolitici potřebují korýtko). Slibují čisté životní prostředí a nabízí často neověřená řešení (jezdit budeme na obilí, papkat budeme ropu a příroda bude "hepy")
Strach z minulosti. O minulosti toho totiž víme daleko víc než o budoucnosti a tak víme (a je nám strachovládci minulostními předkládáno) o všem zlém, co se v minulosti stalo. A na druhé straně je slibováno, že k tomu už nedojde. (co všechno se v minulosti stalo dobrého záměrně strachovládci bagatelizují či zamlžují).
Strach ze zločinců. Mafie, gangy, násilníci a dýleři drog jsou všude v ulicích. Ohrožují vás, ohrožují vaše děti, ohrožují váš majetek. Slib je jasný: Zatočíme s nimi.
Politické sliby máme (narozdíl od církevních) možnost podrobit jednoduché analýze "má dáti - dal". Strach vyvolal vs. strach odstranil ho splněním slibů. Pakliže jen vyvolal strach a ve svém důsledku ho neodstranil, je evidentní, že politik takto jednající chce jen ovládat stádo. Jde mu většinou jen o to vyvolat strach a pak plnit svou kapsu. Takový politik by už nikdy neměl být znovuzvolen.
Snad všechny současné politické strany ve své kampani něčím straší. Jedni návratem socialismu, druzí příchodem tvrdého kapitalismu, třetí zničením planety do pěti let. Nechat se ovládat strachem může být k užitku, pakliže se držíte jednou rukou za větev nad propastí, protože jedině tehdy vám strach pomůže. Produkcí adrenalinu vám dodá sílu se udržet aspoň o chvíli déle. Ale jinak strach jen zatemňuje mysl, zhoršuje úsudek, zvyššuje stres. Tam kde se lidé jeden druhého bojí se nežije dobře. Tam kde si lidé pomáhají, kde se lidé rozumně domluví, tam se žije fajn.
Zbavme se strachu a všech, kteří se snaží ho v nás vyvolávat a bude se nám žíte lépe! Už jsme to v minulosti dokázali, ale strachovládci si opět našli nějaké nové strachy, na které nás nachytali. Nechme je, ať straší třeba na cimbuří. Opusťme je a pojďme se dohodnout s těmi, kteří nabízejí opravdu nějaké řešení místo strašení (Paroubkem, Nečasem či peklem). Pojďme se dohodnout. Jsme homo sapiens sapiens. Dvakrát jsme si dali do názvu svého druhu rozum! Pojďme ho konečně používat! ;-)
