Před posledními volbami jsem napsal článek proč nevolit malé strany. Nyní bych chtěl být pozitivní, a proto jsem se rozhodl napsat, proč volit strany velké. Současně bych však měl dodat, že stále více dospívám k názoru, že opravdu nastal čas na změnu a volit stranu malou či menší nemusí být zas až tak špatný nápad. Pokud si je ovšem volič vědom toho, že za svůj hlas dostává menší hodnotu, a činí tak přesto s tímto vědomím.
Proč tedy volit strany velké? Jednoznačná odpověď je v principu maximalizace užitku. Vycházíme-li z toho, že je tento princip absolutní, pak jistě voličovi nic jiného nezbývá. Náš volební systém je totiž zpotvořený hybrid systému většinového a poměrného a jako takový dává nejhorší možný výsledek. Neumožňuje volbu poslance v jednomandátovém obvodě na většinovém principu a současně diskriminuje výrazně strany s menším počtem hlasů. Zatímco v posledních volbách získali zelení za cca 6% hlasů 6 mandátů, u stran velkých byl poměr cca 34% a 80 poslanců. Hlas daný ODS či ČSSD přinesl těmto stranám tedy více než dvojnásobek poslance než hlas malé straně. Nemluvě o riziku absolutní ztráty hlasu, pokud by vámi vybraná strana nedosáhla 5%.
V povaze lidské je odedávna maximalizovat užitek. Nemylme se, to není vlastnost pouze hamižných kapitalistů, ale i strádajících sociálů. Není snad jedince, který by od svého okolí nechtěl maximum. Jednou to může být maximum mrzkého zisku, jindy maximum blahodárných sociálních dávek, ale všichni to chtějí na max. Máte-li se tedy držet této strategie i ve volbách, je tou nejlepší volbou jedna ze dvou největších politických stran.
Toto je neúprosné pravidlo odvozené od přírodních zákonů. Nicméně kouzlo politiky je v tom, že nehraje pouze s racionalitou a přírodními či matematickými zákony, ale také s emocemi. A tady dlužno podotknouti, že emoce řady voličů dosáhly vrcholu. Jména kandidátů servírovaných politickými matadory připomínají leckdy spíše seznamy, které by lidé viděli mnohem raději napsané na zatýkacích příkazech než volebních lístcích. Lze se pak divit, že racionalita půjde u voleb nejspíše stranou? Společenské teorie mluví nakonec také o nákladech změny, které nebývají zrovna malé. Zkrátka vždy, když má společnost projít procesem měnícím její fungování, bez otřesů a určitých ztrát se to neobejde. Z nálady ve společnosti se zdá, že významné procento voličů je ochotno tuto ztrátu i za cenu propadnutí hlasu riskovat. Řekl bych, že je to stále lepší volba, než k volbám vůbec nechodit.
