Ta informace poněkud zapadla, ale levicový Senát přišel s návrhem, aby byly na státní svátek obchody povinně zavřeny. Obzvlášť povedeně znělo zdůvodnění: „My se domníváme, že se občané mají na státní svátek věnovat něčemu jinému, než nákupům. Třeba tomu, kvůli čemu byl státní svátek zřízen!“ Tak občane, až se budeme domnívat, že se málo raduješ, naženeme tě s mávátkem do průvodu! To by bylo, aby nebylo veselo!
Poslední dobou si člověk připadá stále více jako cestující v čase o nějaké čtvrtstoletí nazpět. Levice chce dopřát lidem klidu, tak šup sem s novým zákonem! Podstatou demokracie je, že volení zastupitelé vykonávají vůli lidu a rozhodují tak, aby se mu žilo co nejlépe, nastavováním daňového a sociálního systému. Podstatou diktatury je, že i volení zastupitelé nařizují podle vládnoucí ideologie, co je nejlepší, a nutí občany, aby se chovali podle jejich vůle, zkrátka aby drželi hubu a krok. Ono „Domníváme se…“ je v této souvislosti téměř biblickým Mene Tekel! Vždy, když se někdo domníval, že něco lidem prospívá, vzalo to špatný konec a skončilo oplocenými tábory nebo celými státy, aby z toho blaha nikdo náhodou nemohl utíkat. Zdá se, že tímto směrem začínáme nenápadně po špičkách našlapovat.
Nejde tu o žádnou oslavu konzumu a nákupní orgie. Nakupování není podle mnoha z nás skutečně tím nejlepším využitím volného dne. Když už jsme ale jednou v demokracii, měli bychom snad nechat lidi rozhodovat, co sami chtějí. Pokud jim nehodláme ponechat rozhodnutí ani v takové maličkosti, jako kdy jít na nákup, tak o demokracii mluvit opravdu nelze. Přesně takovými malými krůčky se zavádí ve finále totalita.
Zajímavá je ještě jedna souvislost. Levice má plná ústa práv pracujícího lidu, boje s krizí a nutnosti tvorby pracovních míst. Napadlo ty levicové vlajkonoše, kolik lidí asi tak o tom státním svátku v obchodech pracuje? Těžko říci, ale dejme tomu, že dolní odhad je takových 200 tisíc. Pokud práci v tento den zakážeme, tak každý zakázaný prodejní den představuje v přepočtu na roční fond ztrátu 1 000 pracovních míst! Namítnete, že kvůli jednomu zavřenému dni nikdo tisíc lidí nepropustí, ale to je velký omyl! Otevřeno ve svátky mají právě velké řetězce, které zaměstnávají tisíce lidí a lidské zdroje stoprocentně optimalizují. Ta místa budou prostě zrušena, případně brigádníci nebudou přijati. A jsou to dobře placená místa, protože jsou ve svátek s příplatkem. Odboráři vždy předhazují uštvanou matku malých dětí, která je bajonetem imperialisty hnána ve volný den do práce, zatímco chuděry doma osamoceně brečí. Faktem ale je, že mnohde je o práci ve svátek naopak velký zájem a pro studenty je to vítaný přivýdělek. My ovšem velkoryse tu tisícovku pracovních míst krát počet svátků, které se rozhodneme oslavit lenošením, klidně zrušíme. My na to přece máme!
Právě tento příklad je jedním z klasických, které ukazují, jak dobré úmysly levice mnohdy způsobují naopak strádání pracujících. Dopřejeme pracujícím klid, ale ty peníze budou někde chybět. To nemluvíme ani o penězích, které by se ten den otočily a tekly dále – matka by za příplatek za práci ve svátek koupila dětem nové šatičky, student by si za peníze z brigády zašel do kina, do hospody ….. A neříkejte, že se ty peníze utratí jindy! V dnešní konzumní době, kdy lidé kupují 50-60% věcí zbytečně, představuje každý den, kdy se neutrácí, čistou ztrátu obratu. A zejména o svátcích se nakupuje pro zábavu, tj. jaksi navíc. Proč na jedné straně politici naříkají, že by měli lidé více spotřebovávat, aby se ekonomika rozjela, a na druhé straně chtějí nákupy zakázat? Ne, nemusí se nám ten konzum líbit, ale když se peníze točit nebudou, nebude se mít nikdo z nás lépe. Nebude totiž za co. Pokud začneme takováto laciná gesta brát a radovat se z nich, tak nám jako jediná radost zbude brzy ono veselí s mávátkem v průvodu. A budeme si moci zazpívat: „Teď už máme, co jsme chtěli!“
