S přibývajícím vedrem jsem s chutí otevřel vychlazený gambrinus. A najednou mi padl do oka nápis na hrdle lahve: Vařeno pouze z Českých surovin. To Českých mne, přiznám se, docela zarazilo. Má Gambrinus nějaká nová pravidla ohledně českého pravopisu a psaní přídavných jmen, jedná se o překlad z anglického Czech, nebo nám chtějí zalichotit, jak jsme velcí?
Řeknete prkotina, nějaké české nebo České suroviny. Ale jde o princip, napsali by třeba v Anglii Her Majesty s malými písmeny? Chápu, že České pivo může být registrovaná značka, ale České suroviny? Proč u nás píší přídavné jméno český s písmeny velkými? Mají snad dost peněz na to, aby si na obchodní slogan najali někoho, kdo česky umí. Záhada.
Ono ale řadu těch drobných záhad potkáváme na každém kroku. Nejsem žádný národovec, nevadí mi anglické slogany ani mnohdy roztomilé anglikanismy, ale proč považuje velká globální firma se silnou českou divizí za nutné ohýbat zrovna jazyk ne úplně nevýznamného trhu? Samozřejmě jsou daleko horší příklady. Nenapadá mne například logická konstrukce, na základě které Tesco přejmenovalo jím nabytý obchodní dům Máj na My. Připadá mi to asi stejně vtipné, jako kdyby naše nejsilnější finanční skupina koupila Tesco a rozhodla se ho přejmenovat v Anglii na Těžko. Opravdu veselé a originální.
Ale oni na tom nejsou lépe ani naši čeští globalisté. Škodovka se jistě stala významnou firmou přinejmenším v evropském měřítku. Je ovšem opravdu nepochopitelné, proč její vozy Octavia prodávané u nás v Česku neměly (a možná nemají dodnes) zřetelně vyznačenu na tachometru 50 km rychlost, která je u nás pro jízdu v obci poměrně zásadní. Opravdu, tachometry Octavie mají číslování po 20 km, čárky po 5 km a padesátka tam má jen čárku bez čísla shodnou s těmi okolními. Pokud si ovšem v rámci koncernu připlatíte, můžete si koupit Audi, kde na padesátce máte výraznou červenou značku. Pro škodovku ohromné štěstí, že nejsme v USA. Myslím, že by museli proplácet poměrně dost pokut za vysokou rychlost v obci.
Záměrně nerozvádím strategie telefonních operátorů, poskytovatelů síťových služeb atd., ale i toto jsou takové malé signály, jak si velcí hráči považují českého zákazníka. Řeknete prkotiny. Výše zmíněné firmy ovšem mají stovky expertů na marketing, kteří sepisují ty nejneuvěřitelnější story na prezentaci výrobků a ulovení kupujícího. Někdy jim však tyto jednoduché maličkosti naprosto unikají. Je nás nakonec jen nějakých 10 mil. Na druhé straně člověka potěší, že ani ti velcí a silní nejsou tak neomylní a někdy dělají za velké peníze i velké nesmysly.
