Euro je okopáváno a trháno na kusy naprosto neprávem. Idea společné evropské měny totiž není sama o sobě vůbec špatná. To by ovšem ta měna nesměla spojovat státy s tak rozdílnou úrovní státního zadlužování a výkonnosti ekonomiky. Samozřejmě, evropské státy se ekonomicky v minulých 50 letech hodně sblížily. Bohužel se ale ukázalo, že ne natolik, aby společná měna mohla efektivně fungovat. Euro tak předběhlo ke své smůle dobu a dostalo se do pořádných problémů.
Zavedení eura ušetřilo obrovské částky za konverze měn a mimochodem snížilo podstatně zisky právě bankám, které jinak odpůrci eura tak hluboce nenávidí. Na druhé straně eliminovalo kurzová rizika ve vzájemném obchodu, což umožnilo jeho nebývalou akceleraci. Když dnes klesne euro proti dolaru o 1%, už je všichni pohřbívají. Víme ale, že před 10 lety, když bylo zavedeno, byl kurz eura 1,1 za 1 dolar, zatímco dnes je to 1,35 dolaru za euro? Euro tedy nad dolarem jednoznačně vítězilo. I přes současné problémy Řecka je evidentní, že euro za ně nemůže. Euro je pouze nástroj, se kterým může být zacházeno dobře nebo špatně. Jako takové se ukázalo být naopak nástrojem výborným – odkrylo problémy předlužené země v plné nahotě. Řecko by se do problémů dostalo i bez eura. Euro sice jeho problémy akcelerovalo, ale to bylo stoprocentně vinou špatných řeckých vlád, ne té měny. Euro, protože je společnou měnou, naopak přimělo ostatní se tímto problémem zabývat a jasně jej dešifrovalo. Řekl bych, že je to něco podobného, jako když přesednete z oktávky do nadupaného porsche. Když se rozmlátíte v první zatáčce na dálnici, může za to to auto nebo vaše neumětelství? Přesně to se stalo Řekům (a stane asi také Italům a dalším).
V dnešním světě je těžiště hospodářského růstu dávno ve východní Asii. Zdejší země rostou raketovým tempem a například takový Vietnam má populaci srovnatelnou s Německem. Obdobných zemí jsou v tomto prostoru však desítky. Za asijským tempem klopýtají USA. Evropa se svými sociálními zadluženými státy je již dávno mimo hlavní ekonomický proud. Nebýt průmyslového Německa, je dnes Evropa pouze turistickým skanzenem. Je v této situaci něco špatného na myšlence spojit evropské země hospodářsky a politicky? Bude se taková Čína jednou vůbec bavit s nějakou Českou republikou, Maďarskem, Slovenskem …, když je pro ni zajímavé maximálně tak Německo, Francie a Velká Británie? Českým národovcům se to nemusí líbit, ale v horizontu nějakých 20 let jinou perspektivu, než jako součást širšího společenství kulturně si blízkých států nemáme. Nakonec, proč při každém problému v eurozóně padá česká koruna daleko rychleji než samo euro? Investoři si nejspíše uvědomují, že Česká republika bude se svým 85% vývozem do eurozóny na tom v případě problémů s eurem ještě hůře, než země společnou měnou provázané.
Ano, hospodářská unie a společná měna pro souvislý hospodářský prostor jsou navzdory všem potížím provázejícím jejich zrod dobré myšlenky. Ano, není dobré pro Českou republiku se hrnout právě nyní do měnové unie, když se otřásá vnitřními problémy. Otázka ale je, zda až bude po těch otřesech, zůstane pro nás ona unie stále otevřena. Pokud to euro přežije (a pravděpodobnost je stále cca 70%), tak pro nás vstup do eurozóny bude totiž jednoznačně výhodným. I když se to zdá divné, většina slovenských politiků byla ochotna podpořit Euroval i přes náklady s ním spojené. Věděli totiž dobře, že jenom díky euru má Slovensko nyní vyšší ekonomický růst než Česká republika, získalo řadu významných zahraničních investic na úkor Česka a jeho dlouhodobá perspektiva vypadá oproti nám daleko lépe. Můžeme se tomu smát, ale využívat naplno výhody a při nepohodě se schovat za buk, to není trvale udržitelná strategie. Jak se zdá, plně to chápou i v Polsku, které je sice dnes růstem před námi, ale přesto deklaruje strategický zájem do eurozóny vstoupit. Proč to jen ti Poláci dělají? Nemyslím, že by byli hloupější než Češi.
