Už to tak vypadá, že Česko je absolutní právní stát. Volby, hokejové zápasy, délka diskuse v parlamentu, téměř vše je přezkoumáváno soudy a řídí se jejich verdiktem. Za chvíli už se nebudou muset hokejisté ani honit po ledě či voliči štrachat k urnám, sejde se partička právníků a řeknou nám, kdo vyhrál ligu, volby či jaké daně budeme platit.
Samozřejmě nechci popírat význam dodržování práva a nutnost přezkoumávání jeho dodržování soudy. Na druhé straně už je těch soudů poslední dobou nějak příliš a soudy začínají být zneužívány kverulanty jako na běžícím páse. Paragrafy jsou sice jedna věc, ale základem právního systému demokratické země je spravedlnost jako nástroj zjednávání práva, ne otrocké dodržování paragrafů. Prosím, nenadávejte mi teď do komunistů. Zneužití práva komunisty totiž spočívalo právě v otrockém výkladů paragrafů a absenci spravedlnosti. Demokratický soudce má vždy osobní odpovědnost a povinnost soudit podle práva (myšleno s velkým P) a ne školometsky podle paragrafů.
Bohužel náš Ústavní soud dal právu trochu na zadek hned několika svými verdikty. Zrušení voleb kvůli právu jednoho poslance konzumovat mandát nelze snad podle čistého vědomí a svědomí nadřadit nad právo 7 mil. voličů volit. Přesto k takovému verdiktu za účelem demonstrace moci došlo. Další verdikt konstatující, že zrušení valorizace soudcovských platů ohrožuje nezávislost soudů, patří už spíše na první místo absurdity roku než do sbírky usnesení ctihodné instituce.
A tak se dnes kdejaký poražený byznysmen, politik a dokonce už i sportovec ohání paragrafy. Bohužel hlavně paragrafy vytrženými z kontextu a ne spravedlností. Jak chápat protesty poražených z pražských komunálních voleb napadajících volební systém? Byly volby snad nesvobodné, šikanoval někdo voliče? Ne, kdyby dnešní poražení slavně zvítězili a mimo vytoužené posty skončili dnešní vítězové, určitě by neprotestovali. Argument, že na zvolení zastupitele v Praze nestačilo 5% hlasů, jak vyžaduje zákon, jsou úsměvné. Existují přece obce, kde je zastupitelů jenom 5, zde potřebujete na zvolení 20% hlasů. Napadá to někdo? Ne, důležité je, že volby jsou svobodné a všichni mají stejnou šanci. Vítěz je prostě vítěz. Pokud byla pravidla známa dopředu, neměla by být zpochybňována. Těch 5% technicky nakonec ani přesně neplatí ve velkých číslech kampaní celostátních, tak proč na nich najednou tak bazírovat ve volbách obecních? Protože někdo prohrál a nelíbí se mu to? Možná to dělení obvodů nebylo úplně bezúčelné, ale voliči vyjádřili svobodně svou vůli a všichni kandidáti měli stejnou šanci. A to je opravdu důležitější než právo čtyř či pěti jedinců sedět v zastupitelstvu a pobírat prebendy na základě alternativní matematické kalkulace.
Obdobné je to nyní se senátory a jejich stížností. Jak zajistit senátorům právo vykonávat mandát 6 let a současně těm nově zvoleným vykonávat mandát okamžitě? Konáním voleb přesně v ten samý den? To asi není technicky úplně přesně proveditelné. Má se kvůli tomu zpochybňovat platnost zákonů? Nemělo by stačit, že se nějak postupovalo celou řadu let a nynější potup je stejný (precedens)? Ne, my se raději budme soudit jako ti sedláci až do hrdel a statků!
Právní purismus se však přenesl už i do sportu. Vyhráli jste na ledě, nedopovali jste, hráli hráči dobrovolně a férově? Marnost, chyběl papír nutný pro potvrzení registrace hráče, tak jste prohráli! Opět, neobhajuji zde nepořádek v administrativě. Podobná záležitost by měla být pokutována a viníci voláni k odpovědnosti. Ale měnit kvůli tomu tabulku hokejové ligy a rušit výsledky desítek zápasů? Může to být podle určitých paragrafů dobře, ale podle práva určitě ne. Hokej se snad hraje kvůli potěšení ze sportu a divákům. Nebo snad kvůli hokejovým řádům a svazovým funkcionářům?
Chtěl bych zdůraznit, že vůbec nehodlám zpochybňovat nutnost existence zákonů a soudů. Obé je základním pilířem demokratické společnosti. Demokratická společnost však nadřazuje spravedlnost a právo obecné nad právo psané v paragrafech.
