Nejsem skutečně expert na policii, ale měl jsem možnost během jediného týdne porovnat ukázku práce amerických i českých policistů a docela bych se chtěl o ten dojem podělit.
Obrázek první, Broadway, New York. Znaven chozením po velkoměstě usedám na krásné hliníkové židličky ke stolečku v klidové části hlavní tepny velkoměsta. Radnice zde vytvořila jakési chráněné oázy se stoly a židlemi, kupodivu nespoutanými řetězy. Vytahuji z batůžku láhev vody a českou tatranku a začíná relaxovat. V tom ke stolečkům zamíří policejní hlídka. Zpozorňuji v očekávání nějaké nepříjemnosti. Policisté však začínají rovnat různě rozstrkané židličky u stolů okolo, aby pěkně spořádaně ladily. Po chvíli se spokojeně rozhlédnou po své práci, a vyrazí dále. Jsem ohromen, policista rovná židličky u stolů! A pak začínám přemýšlet. Ty stolky jsou asi majetkem města, strážníky asi platí také město. Proč by vlastně nemohli pečovat o obecní majetek? Mají bloumat jen tak kolem? Na hlavní třídě se přece jen tak často lupiči nehoní. Proč by nemohli tedy nakonec rovnat ty židle?
Obrázek druhý, Praha, parkoviště u sídlištní polikliniky. U vjezdu na parkoviště, za značkou zákaz zastavení stojí bezohledně zaparkované auto. Přijíždí policejní hlídka. Z policejního vozu rozvážně vystupují dva policisté a zvolna kráčejí k autu. V tom kolem nich proběhne mladík, skočí do svého auta (stojícího v zapovězené zóně), nastartuje, a odjíždí. Policisté se na sebe rezignovaně podívají, pokrčí rameny a znechuceně kráčejí, opět co noha nohu mine, zpět do svého vozu.
Nechci zde dělat dalekosáhlé závěry ze dvou scének. Ale mám i další zkušenosti s americkou policií, viz můj článek Obrázek z cesty po Americe.
http://ladislavdvorak.blog.idnes.cz/c/8574/Obrazek-z-cesty-po-Americe.html
Mám také jiné zkušenosti s policisty českými. Přesto si však stále myslím, že policie, jako služba veřejnosti a reprezentant státní autority působí poněkud lépe za mořem. Rovnání židliček v mých očích policii nijak neshazuje, naopak ukazuje její ohromnou morální autoritu a ochotu sloužit veřejnosti. Šikanování občanů za maličkosti a neschopnost akce byť v minimálním rozsahu zase vzbuzují dojem, že naše policie není připravena zasáhnout ani tam, kde je to opravdu třeba.
