Masarykův sekularismus, šmoula nebo kořala, švejkismus dneška

  Sobotního dopoledne jsem nastoupil do poloprázdného autobusu pražské mhd, sedl si a začal na mobilu hledat rádio, jehož poslechem si zkrátím čtvrthodinovou cestu na Dejvickou. Zaposlouchal jsem se do příspěvku Daniela Rause v Křesťanském magazínu na Českém rozhlase. Autor se probíral historií Čechů a Slováků, jejich vzájemným soužitím - nesoužitím a dále i porovnáváním „nábožnosti“ ve zmíněných dvou krajinách. Celý příspěvek uzavíral citát T. G. Masaryka, že náboženství a mravnost nepatří jenom do kostela, ale potřebné jsou především v podnikání a politice. V hlavě mi pak zůstal viset jen zmíněný citát. Jakpak to asi tatíček Masaryk myslel svým: „Náboženství a mravnost nepatří jenom do kostela, ale potřebné jsou především v podnikání a politice.“ Což není právě sekularizace ta „pravá a správná“ cesta? 

  Pokud někoho zvolím za svého reprezentanta v politice, pak je to pro jeho názory. Z toho vyplývá, že když si zvolím za svého zástupce věřícího člověka, myslím opravdu věřícího člověka… ne jen někoho, kdo je jak obílený hrob… pak od něj očekávám rozhodnutí, jež bude do jisté (pravděpodobně velké) míry ovlivněno jeho náboženstvím (přesněji vírou). Jak se může skutečně věřící člověk (slovem věřící nemám na mysli žádnou konkrétní víru) „sekularizovat“ a odpoutat od svého žebříčku hodnot či svých pravidel, která si vytvořil pod vlivem své víry a na základě kterých si jej lidé vybrali? Nebo se má tvářit, že hlasuje například proti eutanazii, neboť je to „světsky“ nemorální, i když uvnitř cítí víc než jen „světskou“ nemorálnost? To bychom chtěli? Není toto jistým druhem pokrytectví?

  Blíží se volba prezidenta. Procházím si jednotlivé kandidáty a různé informace o nich. Mimo jiné i dva dokumenty ČT: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10123147075-vladneme-nerusit/407235100021003/ a http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169695395-tady-je-sloufovo/408235100021010/ . Po jejich zhlédnutí docházím k závěru, že snad každý je lepší než pan Zeman. Takže podle hesla „radši lidského šmoulu než arogantního, nechutného a sebestředného kořalu,“ půjdu a podpořím kandidáta, o kterém se budu domnívat, že má šanci dostat se do druhého kola a je mi bližší než Zeman (což jsou v podstatě všichni).  

  Tyto dva dokumenty „hezky“ vykreslují českou politiku. Ale nejen českou politiku, vykreslují českého člověka. Prostě Haškova Čecha - Švejka nebo psa, co štěká a nekouše. Haškův Švejk svůj typický postoj zaujímal vůči Rakousku-Uhersku, tedy státu, který nebyl primárně český, ale my všichni dnes „švejkujeme“ vůči vlastnímu českému státu... takže ani ti Švejci nejsme... spíše pseudošvejci... patřičně hrdí na své češství, když vyhrajeme nějaký pohár... ale co pro nás češství opravdu znamená? Pan Kraus označuje Českou republiku jako „Lokajskou kotlinu“ a podle stavu naší společnosti a její politické reprezentace to je více než vhodné přejmenování.

  A co na závěr? Po úžasné amnestii našeho současného pana prezidenta a jejích následcích na víru a naději lidí (myslím těch, jež ještě nějakou víru a naději měli či mají) bych se opravdu nedivil, kdyby přišla nějaká forma „defenestrace“.

  Nejpřesněji celou situaci kolem amnestie vystihl pan Novák: http://vaclavnovak.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=314518&fb_source=message